Nápověda

Doplňující údaje (osnova, webová stránka...) vyplňují vyučující předmětu. Editaci najdete pod odkazem

Při vstupu do editace doplňujících údajů zadejte kód či část názvu předmětu a stiskněte „Dohledat“. Výběr lze též omezit na předměty vámi vyučované, ty na něž máte katalogové právo a podobně. Pokud nemáte nějaké zvláštní přístupové právo (např. katal_a, katal_b, katal_c či katal_d), můžete upravovat ty předměty, u nichž jste uvedeni jako „přednášející“ nebo „cvičící“ nebo jako garant (tato skutečnost se zadává v aplikaci pro základní údaje).

Po výběru předmětu se rozbalí editační rubriky. Pokud zadáváte předmět podobný jinému, můžete formulář předvyplnit údaji jiného předmětu a doupravit.

Jednotlivé rubriky vyplníte dle pokynů „Poznámky“ u nich uvedených. Pokud už byla rubrika vyplněna (např. minule), objevuje se testovací výpis jejího obsahu (s modrým podkladem).

Údaje vyplňujte také v angličtině. Pro usnadnění práce můžete použít tlačítko „Zkopíruj“ a poté upravit.

Předpoklady/Prerequisities

Textové informace vyučujícího, informující o potřebných znalostech pro vstup do předmětu, např. „znalost jazyka C na mírně pokročilé úrovni“ nebo „vyžadován je předmět A000 Úvod do oboru, předmět B000 Základy jazykovědy je výhodou, ale ne podmínkou“. Tyto informace budou zobrazeny zájemci o údaje o předmětu. Předmět je možno opatřit i automaticky testovanými prerekvizitami (předpoklady), které studentu zabrání předmět zapsat, nesplnil-li je. Ty se však nezadávají zde, ale v aplikaci „Úprava základních údajů předmětu“. Domníváte-li se, že určitý předmět má být opatřen takovými prerekvizitami, obraťte se na některou osobu s právem katal_a či katal_b (konzultujte se správcem práv).

Cíle předmětu/Objective of the course (pozn. dříve Anotace)

Cíle předmětu popisují jeho základní charakteristiku, koncepci, specifičnost a představují studentovi hlavní témata výuky. Cíle předmětu dále mohou odkazovat na jeho pozici v rámci kurikula a návaznost na další předměty. Cíle předmětu musí být v souladu s výstupy z učení a metodami hodnocení.

Výstupy z učení

Výstupy z učení představují konkrétní odborné znalosti (teoretické/deklarativní znalosti), dovednosti (aplikace znalostí) a obecné způsobilosti (přenositelné dovednosti/soft skills), které by si absolvent měl v průběhu studia předmětu osvojit. Zachycují minimální standard, kterého musí každý úspěšný absolvent předmětu dosáhnout. Výstup z učení je formulován tak, aby byl měřitelný a ověřitelný při hodnocení studenta.

Osnova předmětu

Bodově zadejte probíraná témata, oddělte znakem <p>. Obvyklé je zadat řádově tolik témat, kolik přednášek proběhne.

Literatura/Recommended reading

Zadejte seznam doporučené studijní literatury k předmětu. Doporučenou literaturu vybíráte zejména z titulů obsažených v universitní databázi. Vyhledat titul je možno podle části názvu, autora či ISBN. Pokud titul v databázi chybí, prosíme, doplňte ho přímo do systému pro správu publikací

Informační systém Publikace

poté ho dohledejte a začleňte k příslušnému předmětu.

Výukové metody/Teaching methods

Způsob výuky, která podporuje dosažení zamýšlených výstupů z učení (např. teoretická příprava, laboratorní cvičení, stáž atd.).

Metody hodnocení a kritéria/Assessment methods and criteria

Metody sloužící k ověření, zda bylo dosaženo plánovaných výstupů z učení (např. písemný test, ústní zkouška, zpracování případové studie, esej, prezentace, týmová práce, analýza dat apod.). Metody hodnocení mohou být průběžné a/nebo po ukončení vzdělávací jednotky, tzn. závěrečné hodnocení. Do této rubriky je nutné vyplnit i kritéria hodnocení, tedy např. kolik bodů, správných odpovědí atp. je nutné k úspěšnému absolvování testu, co je nutné k získání zápočtu, např. aktivní účast na terénní výuce, za vypracování x kapitol závěrečné práce, vypracování seminární práce atd.

Navazující předměty

Zde můžete studentům nabídnout předměty, kterými je vhodné pokračovat po absolvování tohoto předmětu.

Odkaz na webovou stránku předmětu

Existuje-li ucelená stránka dalších informací o tomto předmětu, uveďte její adresu.

Informace učitele

Toto pole je nepovinné, nicméně pokud předmět nemá svoji webovou stránku, je vhodné zde studentům sdělit alespoň základní kontakt – kdy a kde jsou konzultační hodiny, že další informace o semináři vyvěšujete na nástěnce katedry anglistiky či obdobně.

Výstupy z učení představují konkrétní (měřitelné) znalosti, dovednosti, schopnosti, které by si student v rámci studia měl osvojit (resp. co student umí po úspěšném absolvování oboru/předmětu). V tomto smyslu jsou výstupy z učení neoddělitelně spjaty s hodnocením, neboť zároveň popisují, jak mohou studenti prokázat, že zamýšlených výstupů dosáhli.

Výstupy z učení by měly být formulovány pomocí tzv. „aktivních sloves“. Pro formulaci výstupů vzdělávání se proto užívá tzv. Bloomova taxonomie , která identifikuje celkem šest kategorií učení, jež jsou hierarchicky uspořádány dle náročnosti. Ke každé z kategorií existuje indikativní výčet aktivních sloves, která by měla být použita při formulaci výstupů z učení:

Znalosti a porozumění:

znalost/zapamatování

termíny a fakta, jejich klasifikace a kategorizace

porozumění

demonstrativní porozumění faktům a myšlenkám organizováním, porovnáváním, překládáním, interpretováním, vysvětlováním

aplikace

použití abstrakcí a zobecnění (teorie, zákony, principy, pravidla, metody, techniky, postupy, obecné myšlenky v konkrétních situacích)

analýza

rozbor částí, vztahů a organizačních principů, rozbor komplexní informace (systému, procesu) na prvky a části, stanovení jejich organizace, vztahů a interakce

syntéza

složení prvků a jejich částí do předtím neexistujícího celku (ucelené sdělení, plán nebo řada operací nutných k vytvoření díla nebo jeho projektu, odvození souboru abstraktních vztahů k účelu klasifikace nebo objasnění jevů)

evaluace

kritické posouzení materiálů, podkladů, metod a technik založené na znalostech

Bloomova taxonomie kognitivní domény s pomocným výčtem „aktivních sloves“:

Příklad anglických aktivních sloves (citováno z https://cs.wikipedia.org/wiki/Bloomova_taxonomie):

Formulace jednotlivých výstupů z učení je pak uvedena formulí typu „Absolvent po úspěšném ukončení studia …“ nebo „Student je po absolvování vzdělávací jednotky schopen…“ po níž následuje konkrétní znalost/dovednost či schopnost vyjádřená nejlépe pomocí jednoho z aktivních sloves dané kategorie.

Rady pro formulaci výstupů z učení:

• Formulaci začněte aktivním slovesem, po němž následuje předmět a kontext.
• Používejte vždy jen jedno aktivní sloveso na každý výstup z učení.
• Vyhněte se vágním termínům, jako např. seznámit se s (to be familiar with), být si vědom (to be aware of), dozvědět se (to know).
• Vyhýbejte se komplikovaným, složeným větám.
• Výstupy z učení musí být pozorovatelné a měřitelné. Ujistěte se, že naplnění výstupů lze hodnotit.
• Častou chybou jsou přehnané a nerealistické požadavky, je proto třeba kriticky posoudit, zda jsou výstupy dosažitelné v závislosti na čase a zdrojích.
• Při formulaci výstupů z učení je třeba mít stále na paměti, jak budou hodnoceny, tzn. jak mohou studenti prokázat, že zamýšlených výstupů dosáhli. Jsou-li výstupy z učení příliš obecné, může být hodnocení neefektivní. Jsou-li naopak příliš úzce zaměřené, bude seznam výstupů zbytečně dlouhý a detailní.
• Před dokončením je vhodné konzultovat výsledné formulace výstupů z učení s kolegy či absolventy, zda se jim jeví jako srozumitelné a adekvátní.
• Při formulaci výstupů z učení pro studenty nižších ročníků se snažte vyhnout přílišnému používání aktivních slov z nižších kategorií Bloomovy taxonomie (kognitivní doména), ale naopak studenty motivujte výstupy z učení patřící do vyšších kategorií (aplikace, analýza, syntéza, evaluace).

Pozn.: Převzato z „Writing and Using Learning Outcomes: a Practical Guide“.

Informace učitele a odkaz na webovou stránku lze měnit bez ohledu na nastavení příznaku „Lze editovat sylaby“ (údaje z těchto rubrik se typicky neumisťují do Seznamu přednášek, jde o interní sdělení vyučujícího), a to během celého semestru opět nejdéle třičtvrtě roku od začátku období.