Společnosti působící v éře neustálých převratných změn jsou si dobře vědomy skutečnosti, že hybridní pracovní modely jsou zde, aby zůstaly. Prozíraví manažeři vyhodnocují první postpandemické zkušenosti, přičemž si uvědomují mnohá zranitelná místa práce na dálku, počínaje problematikou nestálé úrovně produktivity práce až po potřebu transformovat znalosti a dovednosti manažerů a členů hybridních týmů. Můžeme vytvářet mnoho odvážných vizí o budoucnosti; k jejich úspěšné realizaci však potřebujeme technicky zdatné a vzdělané pracovníky. Vědecká literatura o modelech hybridní práce nabízí nové studie o potřebách řízení vzdálených týmů a o portfoliu nových dovedností, které si musí osvojit jak manažeři, tak členové hybridní pracovní týmů, aby byla zajištěna organizační připravenost na nadcházející změny. Vyvstává však nutnost mít k dispozici více výzkumů zaměřených na zjišťování postojů zaměstnanců k přijímání vzdělávacího obsahu v podobě nových znalostí a dovedností nezbytných pro vynikající výkon práce na dálku. Tato studie se pokouší překlenout tuto mezeru a doplnit portfolio inovativních úvah o hybridních formách práce z hlediska jejich budoucí efektivity. Na základě údajů z longitudinálního multiklientského výzkumu spotřebitelského chování, konzumace médií a životního stylu MML-TGI a s použitím vybraných demografických proměnných představují autoři této studie současné postoje lidí k osvojování vzdělávacího obsahu a získávání znalostí a dovedností. Získaná data poskytují podrobné informace o věkových a vzdělanostních kohortách, které jsou nejvíce a nejčastěji nejméně vnímavé k osvojování vzdělávacího obsahu. Výsledky výzkumu poslouží střednímu a vyššímu managementu firem k rozhodování na základě dat o podobě jejich vzdělávacích programů, včetně zdůvodnění vyšších nákladů na úpravu vzdělávacího obsahu a formátů s cílem maximalizovat úspěšnost práce na dálku.