D 2022

Dopad makroekonomického vývoje let 2020–2021 na žádoucí úrokové míry v eurozóně podle Taylorova pravidla

PTÁČEK, Ondřej

Základní údaje

Originální název

Dopad makroekonomického vývoje let 2020–2021 na žádoucí úrokové míry v eurozóně podle Taylorova pravidla

Název česky

Dopad makroekonomického vývoje let 2020–2021 na žádoucí úrokové míry v eurozóně podle Taylorova pravidla

Název anglicky

Impact of macroeconomic developments 2020-2021 on the desirability of Taylor interest rates in the euro area rule

Autoři

PTÁČEK, Ondřej

Vydání

První vydání. Praha, Konference doktorandů na Vysoké škole finanční a správní 2022: prezentace výsledků společenskovědního výzkumu s ekonomickými a finančními efekty (9. ročník) = Doctoral Students Conference at the University of Finance and Administration 2022: presentation of the results of social science research with economic and financial effects (9th annual conference), od s. 96-107, 12 s. 2022

Nakladatel

Vysoká škola finanční a správní

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

50200 5.2 Economics and Business

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Odkazy

Organizační jednotka

Vysoká škola finanční a správní

ISBN

978-80-7408-250-4

Klíčová slova česky

Taylorovo pravidlo; měnová politika; Evropská centrální banka; eurozóna; COVID-19

Klíčová slova anglicky

Taylor rule; monetary policy; European Central Bank; euro area; COVID-19

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 8. 3. 2023 08:03, Mgr. Jitka Štruncová

Anotace

V originále

Příspěvek má za cíl zjistit, do jaké míry makroekonomický vývoj v Evropě let 2020–2021 ovlivnil žádoucí úrokové sazby stanovené na základě Taylorova pravidla z pohledu zemí, které přijaly společnou měnu euro, a pro srovnání též České republiky. Evropská centrální banka stanovuje jednotné úrokové sazby platné v celé eurozóně, avšak mezi jejími členy přetrvávají makroekonomické rozdíly, tudíž vyhlašované sazby ECB nemusí dle Taylorova pravidla vyhovovat všem členským zemím eurozóny. Korelační analýza ukázala na datech 14 zemí eurozóny a České republiky za období 2003–2021, že korelace taylorovských úrokových měr zemí eurozóny se střední hodnotou taylorovských úrokových měr za celou eurozónu byla povětšinou i při zahrnutí pandemických let 2020–2021 velmi vysoká, zatímco základní sazby ECB v období 2003–2021 většinou méně odpovídaly potřebám úrokových měr jednotlivých zemí eurozóny nebo tento vztah nebyl statisticky signifikantní.