V originále
The nineteenth-century Western model of the vampire, also inherited in the cinema, pulp literature and comics of the 20 th century, and in role-playing games and videogames of the 21st century, is that of a person, most often aristocratic and with a castle to be somewhere in eastern europe, where it is not even clear whether he/ she is dead or not, but which causes sickness and death to the unsuspecting people around him/her, most of the time by sucking their blood. The Carpathians, which extend from Bohemia to Serbia, passing through Slovakia, poland, Ukraine and Hungary, represent the scenario par excellence in Western vampire fiction to this day. Anyone who knows these mountains knows how beautiful and pleasant they are. However, it was necessary to create a counterpart to the amenity of the western countryside, in particular to the english countryside, therefore the Carpathians were to become the most dismal and sinister place in the world.Thus was born the myth of the Carpathian vampire who, in addition to being successful in the dominant and now obsolete media of the eighteenth and nineteenth centuries, was even more successful in the media of the twentieth century and his fame still does not seem to diminish today. our study starts from the etymology and the original meaning of the word vampire, and focuses in particular on the literary aspects that have led this figure, very present, albeit with different names, in the foklore of the whole planet, to take on ever more different aspects compared to the past, but then crystallized on an idealized nineteenth- century Gothic model.
In Czech
Západní model upíra z devatenáctého století, zděděný také ve filmu, brakové literatuře a komiksech dvacátého století a v rolových hrách a videohrách století jednadvacátého, představuje osobu, nejčastěji aristokratickou, s hradem kdesi ve východní Evropě, o níž ani není jasné, zda je mrtvá, či nikoli, ale která způsobuje nemoci a smrt nic netušícím lidem ve svém okolí, většinou tím, že jim saje krev. Karpaty, které se táhnou od Čech až po Srbsko, procházejí Slovenskem, Polskem, Ukrajinou a Maďarskem, dodnes představují scénář par excellence v západní upírské fikci. Každý, kdo tyto hory zná, ví, jak jsou krásné a příjemné. Bylo však třeba vytvořit protipól ke kráse západní krajiny, zejména té anglické, a proto se Karpaty měly stát tím nejpochmurnějším a nejzlověstnějším místem na světě. tak se zrodil mýtus karpatského upíra, který kromě toho, že byl úspěšný v dominantních a dnes již zastaralých médiích osmnáctého a devatenáctého století, byl ještě úspěšnější v médiích století dvacátého a jeho sláva, zdá se, neopadá dodnes. naše studie vychází z etymologie a původního významu slova upír a zaměřuje se zejména na literární aspekty, které vedly k tomu, že tato postava, velmi přítomná, i když s různými jmény, ve folklóru celé planety, nabývala ve srovnání s minulostí stále odlišnějších aspektů, ale pak vykrystalizovala na idealizovaném gotickém modelu devatenáctého století.