V originále
ICT is increasingly becoming part of every aspect of our life, and developing digital skills becomes a personalized experience, from school training to independent practice. Using Uri Bronfenbrenner’s bioecological systems theoretical framework, this study researches the usefulness of digital tools in teaching in higher education to emphasize its complex developmental process. The study is based on quantitative and qualitative data collected in three classes of 16-31 students, with a total of 34 students involved in the final examination. In the three classes both conservative and digital teaching tools were used. Questionnaires measuring the students’ digital skills (DS), seminar assignments assessing student’s ISTE-MM digital capabilities, and semi-structured interviews with 11 students were used to investigate the impact of ICT tools in teaching on the students’ accumulation of knowledge and performance in class. The findings suggest that the students’ value ICT and non-ICT-based class activities, and for their class performance both their DS competences and teacher’s skills matter, but differently for each course, depending on the type and number of ICT-tools used, and on the students’ strengths and gaps in DS. Micro-, meso-, exo- and macro-system factors contribute to their understanding, such as student’s motivation to learn, the school’s digital infrastructure, the provided access to digital study sources, the consistent use of digital channels used in communication, and the teacher’s ability to blend different teaching methods and structure the material in an easily comprehensive manner, including non-ICT activities, are recognized by students as important factors in comprehension.
Česky
ICT se stále více stávají součástí každého aspektu našeho života a rozvoj digitálních dovedností se stává osobní zkušeností, od školního školení až po nezávislou praxi. S využitím teoretického rámce bioekologických systémů Uri Bronfenbrennera tato studie zkoumá užitečnost digitálních nástrojů ve výuce ve vysokoškolském vzdělávání, aby zdůraznila jeho komplexní vývojový proces. Studie je založena na kvantitativních a kvalitativních datech shromážděných ve třech třídách 16-31 studentů, s celkem 34 studenty zapojenými do závěrečné zkoušky. Ve třech třídách byly použity konzervativní i digitální výukové nástroje. Dotazníky měřící digitální dovednosti (DS) studentů, seminární práce hodnotící digitální schopnosti studenta ISTE-MM a polostrukturované rozhovory s 11 studenty byly použity ke zkoumání vlivu ICT nástrojů ve výuce na akumulaci znalostí a výkon studentů ve výuce. třída. Zjištění naznačují, že studenti oceňují ICT a aktivity ve třídě, které nejsou založeny na ICT, a pro jejich výkon ve třídě jsou důležité jak jejich kompetence DS, tak dovednosti učitele, ale pro každý kurz jinak, v závislosti na typu a počtu použitých nástrojů ICT. a na přednostech a nedostatcích studentů v DS. K jejich pochopení přispívají mikro-, mezo-, exo- a makrosystémové faktory, jako je motivace studentů učit se, digitální infrastruktura školy, poskytovaný přístup k digitálním studijním zdrojům, důsledné používání digitálních kanálů používaných v komunikaci a schopnost učitele kombinovat různé vyučovací metody a strukturovat látku snadno srozumitelným způsobem, včetně činností mimo ICT, studenti uznávají jako důležité faktory pro porozumění.