V originále
This paper shows characteristics of mental illness and its economic impact, as well as various cost-estimating approaches and insights in missed economic opportunities. To assess the burden of economic diseases, there are three different ways: the human capital, the economic growth and the value of statistical life approach. The first focuses on indirect and direct costs. Direct costs are frequently associated with care and recovery, indirect costs apply to the "invisible costs" correlated with revenue loss due to death, injury, treatment and a fading productivity. The global financial costs of mental illness were evaluated at US$2.5 trillion, with a significantly bigger impact of indirect costs. Moreover, the effect of mental illness on economic development can only be approximated implicitly. Thus, the lack of production is primary estimated for somatic conditions compared to their corresponding quantity of disability-adjusted life years (DALYs). According to some research, the total economic productivity drop associated with mental illnesses between 2011 and 2030 is estimated to be US$16.3 trillion globally. Furthermore, the value of statistical life (VSL) method suggests that trade-offs between risks and capital should be used to assess the probability of injury or death due to psychiatric illness. This computation, like the economic increase effect, is equivalent to that of cardiovascular disease and bigger than that of chronic respiratory disease, cancer, and diabetes. However, greater activism is required to better the existing condition. This involves a shift in thinking away from stigmatizing mentally ill people and supports the activation of financial resources
Česky
Tento článek ukazuje charakteristiky duševního onemocnění a jeho ekonomický dopad, stejně jako různé přístupy k odhadu nákladů a náhledy na promarněné ekonomické příležitosti. Pro posouzení zátěže ekonomickými nemocemi existují tři různé způsoby: lidský kapitál, ekonomický růst a hodnota statistického života. První se zaměřuje na nepřímé a přímé náklady. Přímé náklady jsou často spojeny s péčí a zotavením, nepřímé náklady se vztahují na „neviditelné náklady“ související se ztrátou příjmů v důsledku úmrtí, zranění, léčby a slábnoucí produktivity. Globální finanční náklady na duševní onemocnění byly ohodnoceny na 2,5 bilionu USD s výrazně větším dopadem nepřímých nákladů. Navíc vliv duševních chorob na ekonomický rozvoj lze pouze implicitně přiblížit. Nedostatek produkce se tedy primárně odhaduje pro somatické stavy ve srovnání s jejich odpovídajícím počtem let života upravených na zdravotní postižení (DALY). Podle některých výzkumů se celkový pokles ekonomické produktivity spojený s duševními chorobami mezi lety 2011 a 2030 odhaduje na 16,3 bilionu USD celosvětově. Metoda hodnoty statistického života (VSL) dále naznačuje, že k posouzení pravděpodobnosti zranění nebo úmrtí v důsledku psychiatrického onemocnění by měly být použity kompromisy mezi riziky a kapitálem. Tento výpočet, stejně jako efekt ekonomického nárůstu, je ekvivalentní jako u kardiovaskulárních onemocnění a je větší než u chronických respiračních onemocnění, rakoviny a cukrovky. Ke zlepšení stávajícího stavu je však zapotřebí většího aktivismu. To zahrnuje posun v myšlení od stigmatizace duševně nemocných lidí a podporuje aktivaci finančních zdrojů