V originále
The emergence of the internet and ICT technologies has had a profound influence on society. The worldwide network now encompasses 5.35 billion users, or 66.2% of the global population. The emergence of AI and the advent of the “web 5.0” age have resulted in an increasing acknowledgment of the significance of digital technology in comprehending culture, society, human experience, and the social domain. The collection of large amounts of data, known as “big data”, that is created through digital activities and interactions has resulted in a shift in the field of social sciences known as the “Digital turn” paradigm. Sociologists encounter difficulties when doing research on the digital society, with a specific focus on two separate approaches: examining phenomena within digital environments and studying items that are intrinsically digital. The continual discourse surrounding digital techniques elicits tensions and challenges related to epistemology, methodology, and ethics. Conventional methodologies in social research are typically thought to have different properties compared to digital data, however it is vital to recognize any distortions. The diversity of digital research practices in different domains stems from researchers' capacity to modify and incorporate old methodologies and approaches. The selection of methodological techniques is contingent upon the research design and the precise research inquiries made by the scholar. Digital methodologies are especially suitable for studying indigenous digital phenomena or exploring phenomena associated with hidden or hard-to-reach populations, such as sexual minorities or deviant phenomena.
Česky
Vznik internetu a ICT technologií měl hluboký vliv na společnost. Celosvětová síť nyní zahrnuje 5,35 miliardy uživatelů, což představuje 66,2% celosvětové populace. Vznik AI a nástup éry „web 5.0“ vedly k rostoucímu uznání významu digitální technologie pro pochopení kultury, společnosti, lidské zkušenosti a sociální sféry. Sběr velkého množství dat, známý jako „big data“, který je vytvářen prostřednictvím digitálních aktivit a interakcí, vedl k posunu v oblasti sociálních věd známému jako paradigma „Digitální obrat“. Sociologové se setkávají s obtížemi při výzkumu digitální společnosti, se specifickým zaměřením na dvě samostatné přístupy: zkoumání jevů v digitálních prostředích a studium položek, které jsou vnitřně digitální. Neustálý diskurz kolem digitálních technik vyvolává napětí a výzvy související s epistemologií, metodologií a etikou. Tradiční metodologie v sociálním výzkumu jsou obecně považovány za odlišné od digitálních dat, avšak je nezbytné uznat jakékoliv zkreslení. Rozmanitost digitálních výzkumných praktik v různých doménách pramení z kapacity výzkumníků upravit a začlenit staré metodologie a přístupy. Výběr metodologických technik závisí na výzkumném designu a přesných výzkumných dotazech položených vědcem. Digitální metodologie jsou obzvláště vhodné pro studium původních digitálních jevů nebo prozkoumání jevů spojených s skrytými nebo těžko dosažitelnými populacemi, jako jsou sexuální menšiny nebo deviantní jevy.