2024
THE SEPHIROTIC TREE INTEGRATED INTO LANDSCAPE: DIVINE HARMONY REFLECTED IN THE BAROQUE GROUP OF CHURCHES
CIRKLOVÁ, JitkaZákladní údaje
Originální název
THE SEPHIROTIC TREE INTEGRATED INTO LANDSCAPE: DIVINE HARMONY REFLECTED IN THE BAROQUE GROUP OF CHURCHES
Název česky
Sefirotický strom zasazený do krajiny - božská harmonie odrážející se v barokní skupině kostelů
Autoři
CIRKLOVÁ, Jitka
Vydání
European Journal of Science and Theology, Iasi, 2024, 1841-0464
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50401 Sociology
Stát vydavatele
Rumunsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Organizační jednotka
Vysoká škola finanční a správní
UT WoS
001266018900010
Klíčová slova česky
Komunita; Společnost; Klášterní krajiny; Křesťanská kabala; Sefirotický strom; Herrera; Posvátná geometrie.
Klíčová slova anglicky
Monastic Landscapes; Christian Kabbala; Sephirotic Tree; Abraham Cohen de Herrera; Sacred Geometry.
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 18. 9. 2024 10:16, Mgr. Jitka Štruncová
V originále
This text delves into the fascinating theme of the influence of Kabbalah on architecture and art, specifically focusing on the Broumov group of churches. The analysis suggests that Kabbalah could have played a significant role in shaping the architectural elements, spatial arrangement, and symbolism of these sacred structures. Kabbalistic symbols, such as the Sephirotic Tree of Life or the symbolism of the number 10, may appear as part of the decoration, emphasizing the connection between heavenly and earthly spheres. Kabbalah provides a architectural perspective that utilizes mystical teachings in designing harmonious proportions and spatial arrangements for buildings and urban complexes, reflecting teachings on harmony and balance. Symbolic geometry, based on Kabbalistic principles, can be presented either explicitly or subtly for those with knowledge and understanding of these concepts. Lastly, the concept of the monastic landscape is transformed into a harmonious habitat connecting social, spiritual, and economic aspects of life. The Benedictine order aimed to create a community that reflected the needs of both the spirit and the landscape, leading to the establishment of a more integrated and harmonious environment. The Broumov group of churches not only presents architectural masterpieces of the Baroque period but also signifies the profound spiritual significance of the connection between the human and the transcendent. This text provides a pilot study on how architecture can serve as a means of connecting people with the spiritual dimension and the landscape, demonstrating how physical matter can carry an invisible yet strongly felt significance. It serves as an example of how historical cultural heritage can continue to inspire and enrich our understanding of the world, becoming the subject of further intensive research.
Česky
Text se zabývá fascinujícím tématem vlivu kabaly na architekturu a umění, konkrétně na broumovskou skupinu kostelů. Kabala, jak ukazuje analýza, mohla hrát významnou roli při utváření architektonických prvků, prostorového uspořádání a symboliky těchto sakrálních staveb. Kabalistické symboly, jako sefirotický strom života nebo symbolika čísla 10, se zde mohou objevovat jako součást výzdoby a připomínat spojení mezi nebeskými a pozemskými sférami. Kabala je stavitelskou perspektivou, která využívá konceptů mystické učení při navrhování harmonických proporcí a prostorových uspořádání staveb a urbanistických celků, která reflektují učení o harmonii a rovnováze. Symbolická geometrie, založená na kabalistických principech, může být prezentována buď explicitně, nebo skrytě pro ty, kteří mají znalosti a porozumění těmto konceptům. V neposlední řadě se jedná o koncept klášterní krajiny, který je proměněn v harmonický biotop propojující sociální, duchovní a ekonomické aspekty života. Řád benediktinů usiloval o vytvoření komunity, která reflektovala potřeby ducha i krajiny a měla vést k vybudování celistvějšího a harmoničtějšího prostředí. Broumovská skupina kostelů nám tak nejen předkládá architektonická díla vrcholného baroka, ale také odkazuje na hluboký duchovní význam spojení mezi lidským a transcendentním. Text přináší pilotní výzkum toho, jak architektura může sloužit jako prostředek propojení lidí s duchovní dimenzí a krajinou. Jak může fyzická hmota nést v sobě neviditelný, ale silně pociťovaný význam. Je to příklad toho, jak historické kulturní dědictví může i nadále inspirovat a obohacovat naše chápání světa a stát se předmětem dalšího intenzivního výzkumu.