V originále
The paper analyses the models of the Laffer curve addressed in the academic literature and strives to explain the effects which can exist in relation with the original curve and the one modified by other academicians. The effects are decomposed in a theoretical manner and statistically tested thereafter with a dataset covering the period 2000 – 2012 consisting of data for Belgium, Denmark, Finland, France, Ireland, Italy, Luxembourg, Germany, the Netherlands, Portugal, Austria, Greece, United Kingdom, Spain, Sweden, the Czech Republic, Estonia, Hungary, Norway, Poland, the Slovak Republic and Slovenia. The main value added of the paper lies in the outcomes of the cross-sectional panel data regression testing the model derived from the theoretical decomposition of the curve as well as graphical expression of the particular effects. Based on the result of the analysis only a few of the decomposed effects could have been observed mainly the originally anticipated negative correlation of tax base and tax rate, positive correlation of labor productivity and tax base or negative correlation of tax base and unemployment level. Other effects (grey economy, tax competition, government spending, etc.) were not proven.
Česky
Článek analyzuje modely Lafferovy křivky řešené v akademickém prostředí literatuře a snaží se vysvětlit účinky, které mohou existovat v souvislosti s původní křivka a ta upravená jinými akademiky. Účinky jsou rozloženy teoretickým způsobem a následně statisticky testovány pomocí souboru dat pokrývajícího období 2000 – 2012 sestávajícího z údajů pro Belgii, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Spojené království, Španělsko, Švédsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Norsko, Polsko, Slovenská republika a Slovinsko. Hlavní přidaná hodnota příspěvku spočívá ve výsledcích průřezových panelových dat regresní testování modelu odvozeného z teoretického rozkladu křivku i grafické vyjádření jednotlivých efektů. Na základě výsledkem analýzy mohlo být pouze několik rozkladných efektů pozorovala především původně předpokládanou negativní korelaci základu daně a daňové sazby, kladná korelace produktivity práce a daňového základu nebo záporná korelace základu daně a míry nezaměstnanosti. Další efekty (šedá ekonomika, daňová konkurence, vládní výdaje atd.) nebyly prokázány.