V originále
Consumption is not merely an economic phenomenon, but also a social, cultural, political, and anthropological one, involving a range of religious and spiritual practices and symbols. The primary objective of this study is to interpret the process of shopping, through the perspective of religious thought, as a sacrificial ritual. A religious interpretation of shopping will subsequently enable the phenomenon of thrift to be understood as an ethical norm of transcendental significance in the behavior of the modern consumer. The secondary objective is to demonstrate how thrift is retained as a traditional attribute of Protestant ethics in the setting of contemporary consumer culture. Here the effort is to identify a modified dimension of thrift as part of a new non-ascetic idea. A third, related objective is an effort to demonstrate that thrift, as a complement to patterns of consumer behavior, has now been transformed into a part of hedonistic practices. I propose my own theoretical concept of frugal hedonism, incorporating the dimension of thriftiness as an alternative pattern of a non-ascetic lifestyle. I define two main pillars of frugal hedonism, comprised of voluntary restraint in attitudes toward material values and deferred consumption. I question the thesis of a strictly ascetic and rationalized conception of thriftiness as an expression of consumer deprivation, as it may concurrently have a hedonistic dimension, contrary to certain theories of shopping, through the achievement of goals that are valued higher, such as mental well-being, stress reduction, and overall higher quality of life in areas of non-material life experience.
Česky
Spotřeba není jen ekonomickým jevem, ale i sociálním, kulturním, politickým a antropologickým fenoménem, zahrnujícím řadu religiózních a spirituálních praktik a symbolů. Prvním cílem studie je interpretovat proces nakupování perspektivou religiózního myšlení jako obětního rituálu. Religiózní interpretace nakupování dále umožňuje porozumění fenoménu šetrnosti jako etickému normativu transcendentálního významu v chování moderního spotřebitele. Druhým cílem je prokázat udržování šetrnosti jako tradičního atributu protestantské etiky v podmínkách soudobé spotřební kultury. Snahou je identifikovat modifikovaný rozměr šetrnosti v novém neasketickém pojetí. Třetím souvisejícím cílem je snaha dokázat, že šetrnost se jako komplementární součást vzorců spotřebního chování objevuje v transformované podobě jako součást hédonistických praktik. Navrhuji vlastní teoretický koncept hédonistické skromnosti, zahrnující dimenzi šetrnosti jako alternativního vzorce neasketického životního stylu. Definuji dva hlavní pilíře hédonistické skromnosti v podobě dobrovolného omezování v přístupu k materiálním hodnotám a odložené spotřeby. Zpochybňuji tezi striktně asketického a racionalizovaného pojetí šetrnosti jako výrazu spotřební deprivace, které v rozporu s některými teoriemi nakupování může mít současně i hédonistický rozměr v dosahování hodnotnějších cílů v podobě duševní pohody, snižování stresové zátěže a celkově vyšší kvality života v oblastech nemateriálního prožívání života.