2025
THE IMPACT OF INFLATION ON HOUSEHOLD SAVINGS AND INVESTMENT BEHAVIOR IN GERMANY (2015–2022)
SCHUMANN, JannikZákladní údaje
Originální název
THE IMPACT OF INFLATION ON HOUSEHOLD SAVINGS AND INVESTMENT BEHAVIOR IN GERMANY (2015–2022)
Název česky
DOPAD INFLACE NA ÚSPORY DOMÁCNOSTÍ A INVESTIČNÍ CHOVÁNÍ V NĚMECKU (2015–2022)
Autoři
SCHUMANN, Jannik
Vydání
Prague, IISES International Academic Conference, od s. 82-101, 20 s. 2025
Nakladatel
International Institute of Social and Economic Sciences
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
50200 5.2 Economics and Business
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
elektronická verze "online"
Organizační jednotka
Vysoká škola finanční a správní
ISBN
978-80-7668-024-1
Klíčová slova česky
Inflace; Mladí dospělí; Financování domácností; Chování při spoření; Spoření na důchod; Hromadění majetku; Panelová data; Německo; SOEP
Klíčová slova anglicky
Inflation; Young adults; Household finance; Saving behavior; Retirement saving; Wealth accumulation; Panel data; Germany; SOEP
Štítky
Změněno: 21. 11. 2025 13:59, Bc. Jan Peterec
V originále
This paper examines how rising inflation affected household saving behavior in Germany between 2015 and 2022. Using longitudinal microdata from the Socio-Economic Panel (SOEP) and a two-way fixed-effects design, we estimate the impact of monthly year-over-year inflation on different types of saving rates—retirement-specific, wealth-building, and overall savings—while controlling for household heterogeneity and common macro shocks. The results indicate that moderate inflation fluctuations before 2020 had negligible effects on savings. During the 2021–22 inflation surge, however, saving rates declined as households used savings to buffer higher living costs. Heterogeneity is notable: younger households slightly increased retirement contributions when inflation rose, whereas older households showed no adjustment. No significant effect was found for wealth-building savings. Regional analysis reveals that the modest positive response among young households was driven by West Germans, while East German households—facing lower incomes—experienced a sharper decline in overall saving. These findings highlight that inflation primarily erodes saving capacity rather than triggering major portfolio shifts. Policy implications include strengthening financial literacy, ensuring adequate pension indexation, and targeting relief to vulnerable groups, particularly in East Germany, to prevent long-term financial insecurity.
Česky
Tato práce zkoumá, jak rostoucí inflace ovlivnila chování domácností v Německu v oblasti úspor v letech 2015 až 2022. Pomocí longitudinálních mikrodat ze Socioekonomického panelu (SOEP) a obousměrného designu s fixními efekty odhadujeme dopad měsíční meziroční inflace na různé typy míry úspor – úspory specifické pro odchod do důchodu, úspory na budování bohatství a celkové úspory – a zároveň kontrolujeme heterogenitu domácností a běžné makroekonomické šoky. Výsledky naznačují, že mírné výkyvy inflace před rokem 2020 měly zanedbatelný vliv na úspory. Během nárůstu inflace v letech 2021–22 však míra úspor klesla, protože domácnosti používaly úspory k tlumení vyšších životních nákladů. Heterogenita je pozoruhodná: mladší domácnosti mírně zvýšily příspěvky na důchod, když inflace vzrostla, zatímco starší domácnosti nevykazovaly žádnou úpravu. U úspor na budování bohatství nebyl zjištěn žádný významný vliv. Regionální analýza ukazuje, že mírná pozitivní reakce mezi mladými domácnostmi byla způsobena západními Němci, zatímco východoněmecké domácnosti – které čelí nižším příjmům – zaznamenaly prudší pokles celkových úspor. Tato zjištění zdůrazňují, že inflace primárně snižuje kapacitu úspor, spíše než aby vyvolávala velké změny v portfoliích. Mezi politické důsledky patří posílení finanční gramotnosti, zajištění odpovídající indexace důchodů a cílená pomoc na zranitelné skupiny, zejména ve východním Německu, aby se zabránilo dlouhodobé finanční nejistotě.