2025
The impact of public healthcare expenditure on people's health status – a comparison of the countries Germany, Austria, and Czechia for the years 2013 to 2021
MINI, PatrickZákladní údaje
Originální název
The impact of public healthcare expenditure on people's health status – a comparison of the countries Germany, Austria, and Czechia for the years 2013 to 2021
Název česky
Dopad výdajů na veřejné zdravotnictví na zdravotní stav lidí – srovnání zemí Německo, Rakousko a Česko v letech 2013 až 2021
Autoři
MINI, Patrick
Vydání
Praha, Financial markets and flows in an era of monetary, fiscal, and societal challenges, od s. 125-141, 17 s. 2025
Nakladatel
University of Finance and Administration
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
50200 5.2 Economics and Business
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
elektronická verze "online"
Odkazy
Organizační jednotka
Vysoká škola finanční a správní
ISBN
978-80-7408-289-4
Klíčová slova česky
Financování zdravotní péče; srovnávací analýza; Německo; Rakousko; Česko
Klíčová slova anglicky
Healthcare financing; comparative analysis; Germany; Austria; Czechia
Štítky
Změněno: 27. 1. 2026 09:03, Mgr. Jitka Štruncová
V originále
Health, defined as complete physical, mental, and spiritual well-being, is a vital foundation for happiness, surpassing wealth and material factors in importance; it enhances life satisfaction, social relationships, and economic outcomes, with most people valuing healthy living over mere longevity. This chapter aims to gain insights to the impact of healthcare expenditure, health system staffing and healthy life habits on citizens’ health status for Germany, Austria, and Czechia. Using Eurostat data and correlation analysis, this study compares the effects of health expenditure and health system staffing (as measured by the number of physicians per inhabitants (physicians’ density)) on healthy life years and the perceived health status of individuals in Germany, Austria, and Czechia from 2013 to 2021. This study also considers the moderate impacts of lifestyle factors and finds important differences among countries. However, these differences are inconclusive and cannot be explained by the dataset alone. Healthcare expenditures and efforts to live healthily do not correlate with an increase in the number of healthy life years and improved perceived health. For Czechia, a positive impact of healthcare staffing on perceived health is observed. Germany and Austria have expensive healthcare systems with relatively low physician density. Increasing staffing could improve citizens’ health more effectively than further technological expansion and administrative complexity. Czechia maintains a high physician density despite low healthcare spending but should promote healthier lifestyles to enhance perceived health and healthy life years through initiatives such as information campaigns and insurance premiums while lowering future cost increases from advancing medical technologies. Further research on health system structures and processes is required to gain a comprehensive understanding of these results.
Česky
draví, definované jako úplná fyzická, duševní a duchovní pohoda, je zásadním základem štěstí a co do významu převyšuje bohatství a materiální faktory. Zvyšuje spokojenost se životem, sociální vztahy a ekonomické výsledky, přičemž většina lidí si cení zdravého životního stylu více než pouhou dlouhověkost. Tato kapitola si klade za cíl získat poznatky o dopadu výdajů na zdravotní péči, personálního obsazení zdravotnických systémů a zdravých životních návyků na zdravotní stav občanů v Německu, Rakousku a České republice. S využitím dat Eurostatu a korelační analýzy tato studie porovnává vliv výdajů na zdravotní péči a personálního obsazení zdravotnických systémů (měřeno počtem lékařů na obyvatele (hustota lékařů)) na délku života ve zdraví a vnímaný zdravotní stav jednotlivců v Německu, Rakousku a České republice v letech 2013 až 2021. Tato studie se také zabývá mírnými dopady faktorů životního stylu a zjišťuje významné rozdíly mezi zeměmi. Tyto rozdíly však nejsou jednoznačné a nelze je vysvětlit pouze datovým souborem. Výdaje na zdravotní péči a úsilí o zdravý život nekorelují se zvýšením počtu let života ve zdraví a zlepšením vnímaného zdraví. V případě České republiky je pozorován pozitivní dopad personálního obsazení zdravotnických systémů na vnímané zdraví. Německo a Rakousko mají drahé systémy zdravotní péče s relativně nízkou hustotou lékařů. Zvyšování počtu zaměstnanců by mohlo zlepšit zdraví občanů efektivněji než další technologická expanze a administrativní složitost. Česko si udržuje vysokou hustotu lékařů i přes nízké výdaje na zdravotní péči, ale mělo by propagovat zdravější životní styl, aby se zlepšilo vnímané zdraví a prodloužil život prožitý v dobré kondici, a to prostřednictvím iniciativ, jako jsou informační kampaně a pojistné, a zároveň by se snížil budoucí nárůst nákladů v důsledku pokroku v lékařských technologiích. Pro komplexní pochopení těchto výsledků je zapotřebí další výzkum struktur a procesů systémů zdravotní péče.