C 2025

Dea vobiscum sit: Considerazioni su paganesimo contemporaneo, ideologia, scienza e ricerca dell'Urheimat protoindoeuropea

LO TURCO, Bruno; Giuseppe MAIELLO; Antonio SALVATI a Claudia SANTI

Základní údaje

Originální název

Dea vobiscum sit: Considerazioni su paganesimo contemporaneo, ideologia, scienza e ricerca dell'Urheimat protoindoeuropea

Název česky

Dea vobiscum sit: Úvahy o současném pohanství, ideologii, vědě a hledání protoindoevropské Urheimat

Název anglicky

Dea vobiscum sit: Reflections on Contemporary Paganism, Ideology, Science, and the Search for the Proto‑Indo‑European Urheimat

Autoři

LO TURCO, Bruno; Giuseppe MAIELLO; Antonio SALVATI a Claudia SANTI

Vydání

Milano-Udine, Deus vobiscum? Esperienze religiose del Postmoderno, od s. 203-219, 17 s. AXOLOTL n.17, 2025

Nakladatel

Mimesis

Další údaje

Jazyk

italština

Typ výsledku

Kapitola resp. kapitoly v odborné knize

Obor

50902 Social sciences, interdisciplinary

Stát vydavatele

Itálie

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Odkazy

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Vysoká škola finanční a správní

ISBN

979-12-223-2692-4

Klíčová slova česky

Rekonstrukce rituálů, protoindoevropská Urheimat, třífunkční ideologie, etnonacionalismus, komparativní filologie, folklorní narace, rituální kalendáře

Klíčová slova anglicky

Ritual reconstruction, Proto‑Indo‑European Urheimat, tripartite ideology, ethnonationalism, comparative philology, folkloric narration, ritual calendars

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 23. 3. 2026 10:16, Mgr. Tereza Denišová, DiS.

Anotace

ORIG CZ EN

V originále

Lo studio analizza le radici intellettuali e le trasformazioni del paganesimo contemporaneo, mettendo in relazione filologia comparata, antropologia evoluzionista e costruzioni ideologiche moderne. A partire dall’eredità di autori come Max Müller, Tylor e Leland, il saggio mostra come concetti quali survivals, ricostruzione rituale e Urheimat protoindoeuropea abbiano alimentato sia approcci interpretativi sia narrazioni immaginative. Particolare attenzione è dedicata all’intreccio tra indoeuropeistica, archeologia e nazionalismi europei, evidenziando la continuità metodologica tra paradigmi prebellici e letture nazional-comuniste dell’Europa orientale. Il contributo discute inoltre l’emergere del paganesimo etnonazionalista e il suo uso performativo della storia, confrontandolo con le correnti più “sensitivi” e universaliste. Ne risulta un quadro complesso, in cui ricerca scientifica, appropriazione ideologica e produzione culturale si sovrappongono nella costruzione di identità religiose contemporanee.

Česky

Studie analyzuje intelektuální kořeny a proměny současného pohanství a propojuje komparativní filologii, evolucionistickou antropologii a moderní ideologické konstrukce. Na základě odkazu autorů, jako jsou Max Müller, Tylor či Leland, ukazuje, jak koncepty typu survivals, rekonstrukce rituálů a protoindoevropská Urheimat formovaly jak interpretační přístupy, tak imaginativní narativy. Zvláštní pozornost je věnována propojení indoevropeistiky, archeologie a evropských nacionalismů, přičemž se zdůrazňuje metodologická kontinuita mezi předválečnými paradigmata a národně‑komunistickými interpretacemi ve východní Evropě. Studie dále diskutuje vznik etnonacionalistického pohanství a jeho performativní využívání dějin, které je konfrontováno s „senzitivními“ a univerzalistickými proudy. Výsledkem je komplexní obraz, v němž se vědecký výzkum, ideologická apropriace a kulturní produkce překrývají při utváření současných náboženských identit.

Anglicky

This study examines the intellectual roots and transformations of contemporary Paganism, linking comparative philology, evolutionist anthropology, and modern ideological constructions. Building on the legacy of authors such as Max Müller, Tylor, and Leland, it shows how concepts like survivals, ritual reconstruction, and the Proto‑Indo‑European Urheimat have shaped both interpretive approaches and imaginative narratives. Particular attention is devoted to the interplay between Indo‑European studies, archaeology, and European nationalisms, highlighting the methodological continuity between pre‑war paradigms and the national‑communist interpretations of Eastern Europe. The study also discusses the emergence of ethnonationalist Paganism and its performative use of history, contrasting it with more “sensitive” and universalist currents. The resulting picture is a complex one, in which scholarly research, ideological appropriation, and cultural production overlap in the construction of contemporary religious identities.