2026
THE VALUE OF HIGHER EDUCATION IN A POPULATION OF STUDENTS OF MARKETING AND MEDIA COMMUNICATION IN THE STAGE OF THE UNIVERSALIZATION OF EDUCATION
ROUBAL, OndřejBasic information
Original name
THE VALUE OF HIGHER EDUCATION IN A POPULATION OF STUDENTS OF MARKETING AND MEDIA COMMUNICATION IN THE STAGE OF THE UNIVERSALIZATION OF EDUCATION
Name in Czech
HODNOTA VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDĚLÁNÍ V POPULACI STUDENTŮ MARKETINGOVÉ A MEDIÁLNÍ KOMUNIKACE V ETAPĚ UNIVERZALIZACE VZDĚLÁVÁNÍ
Authors
Edition
Media Literacy and Academic Research, Trnava, Fakulta masmediálnej komunikácie Univerzity sv. Cyrila a Metóda, 2026, 2585-8726
Other information
Language
English
Type of outcome
Article in a journal
Field of Study
50400 5.4 Sociology
Country of publisher
Slovakia
Confidentiality degree
is not subject to a state or trade secret
References:
Impact factor
Impact factor: 0.700 in 2024
Marked to be transferred to RIV
No
Organization unit
University of Finance and Administration
Keywords (in Czech)
Vysokoškolské vzdělávání, Univerzalizace, Mediální gramotnost, Digitální gramotnost, Motivace studentů, Kritické myšlení, Digitální kulturní kapitál
Keywords in English
higher education, universalization, media literacy, digital literacy, student motivation, critical thinking, digital cultural capital
Tags
Tags
International impact, Reviewed
Changed: 8/6/2026 14:46, Mgr. Tereza Denišová, DiS.
In the original language
Higher education is undergoing an era of universalization. This is characterized by accelerated digitalization of educational processes and significantly changing conceptions and perceptions of study. In this context, it is important to consider the value of study not only in terms of applying oneself economically, but also from the perspective of subjective experience, motivation, and the development of relevant competencies for life in the information society. The main objective of this case study is to identify the perception of the values of higher education among respondents at a private university in Prague, the University of Finance and Administration, in the stage of the universalization of tertiary education as theoretically conceputalized by Martin Trow. A secondary objective of the study is to determine how this perception is reflected in students' motivation and willingness to develop critical thinking and competencies for life in a digitalized culture. A comparative analysis focuses on the differences between students in programs with integrated subjects that enhance media and digital literacy (the Marketing/Media group) and students in programs that do not provide such training (the Criminology/Law/Finance group). In sociological and media discourse, there is an assumption that intrinsic motivation to study is key to increasing media literacy and digital cultural capital. The empirical part, conducted using a quantitative questionnaire survey (N=289), demonstrated that most respondents (>90%) feel pride in their university studies and express goal orientation in their choice of study program. At the same time, the main findings indicate an orientation on pragmatic value and an erosion of ambitions for study. One significant finding is a degree of cognitive and emotional alienation. Approximately one-third of students (34% in the MM group and 29% in the CLF group) feel bored in class. Most students (64% MM, 57% CLF) consider passing an exam more important than achieving a good grade. This could be a predictor of a weakening relationship to education as a value. There was also a significant difference found in the social-interactive dimension. MM students show a greater willingness to discuss the content of teaching (75%) than CLF students (63%). At the same time, around 40% of students experience uncertainty about their own professional future. This reflects the need for flexibility, adaptability, and an increase in professional competencies in a changing and uncertain social reality. These findings reinforce the thesis that the intrinsic motivation of students has a decisive influence on strengthening relevant knowledge, abilities, and skills in contemporary digitalized culture.
In Czech
Vysokoškolské vzdělávání prochází etapou univerzalizace. Ta je typická akcelerovanou digitalizací vzdělávacích procesů a významně se proměňující koncepcí i vnímáním studia. V těchto souvislostech je důležité promýšlet hodnotu studia nejen z hlediska ekonomického uplatnění, ale i v perspektivě subjektivního prožívání, motivací a rozvoje relevantních kompetencí pro život v informační společnosti. Hlavním cílem této případové studie je identifikovat vnímání hodnot vysokoškolského studia respondenty pražské soukromé univerzity Vysoké školy finančí a správní v etapě univerzalizace terciálního vzdělávání, teoreticky ukotvené v koncepci Martina Trowa. Dílčím cílem studie je zjistit, jak se toto vnímání odráží v motivaci a ochotě studentů rozvíjet kritické myšlení a kompetence pro život v digitalizované kultuře. Komparativní analýza se zaměřuje na rozdíly mezi studenty programů s integrovanými předměty posilujícími mediální a digitální gramotnost (skupina MarketingMedia) a studenty programů, které tuto přípravu neposkytují (skupina CriminologyLawFinance). V sociologickém a mediálním diskurzu se uplatňuje předpoklad, že vnitřní motivace studovat je klíčová pro zvyšování mediální gramotnosti a digitálního kulturního kapitálu. Empirická část, provedená kvantitativním dotazníkovým šetřením (N=289) ukázala, že většina respondentů (>90 %) pociťuje hrdost na vysokoškolské studium a projevuje cílevědomost při volbě studijního programu. Hlavní zjištění současně indikují pragmatickou hodnotovou orientaci a erozi studijních ambicí. Významným poznatkem je míra kognitivního a emočního odcizení. Přibližně třetina studentů (34 % u skupiny MM a 29 % u skupiny CLF) pociťuje ve výuce nudu. Většina studentů (64 % MM, 57 % CLF) považuje za důležitější zkoušku složit než dosáhnout kvalitního hodnocení To může být prediktorem oslabování vztahu ke vzdělání jako hodnotě. Dále byl zjištěn signifikantní rozdíl v sociálně-interaktivní dimenzi. Studenti MM manifestují intenzivnější ochotu diskutovat o obsahu učení (75 %) než CLF studenti (63 %). Okolo 40 % student současně prožívá nejistotu ve vztahu k vlastní profesní budoucnosti. To odráží potřebu flexibility, adaptability a rozvoje odborných kompetencí v proměnlivé a nejistě sociální realitě. Tato zjištění posilují tezi, že vnitřní motivace studentů má rozhodující vliv na posilování relevantních znalostí, schopností a dovedností v soudobé digitalizované kultuře.