Přehled o publikaci

Rostoucí četnost globálních narušení zásadně proměňuje způsob, jakým manažeři vykonávají své základní funkce v období krizí. Tato studie zkoumá klíčové změny v manažerské práci a syntetizuje poznatky o tom, jak se plánování, organizování, vedení lidí a personální zajištění přizpůsobují situacím, kdy organizace čelí neočekávaným otřesům. V březnu 2026 byla provedena systematická literární rešerše v pěti fázích s využitím databází Web of Science a Scopus, která přinesla počáteční soubor 586 odborných článků. Po aplikaci přísných kritérií pro zařazení a vyřazení studií bylo k detailní analýze vybráno 15 relevantních publikací vydaných v letech 2019–2026. Výsledky ukazují, že krize významně proměňují vybrané manažerské funkce, přičemž největší pozornost je věnována plánování, a to v důsledku rychle se měnících vnějších podmínek, jako jsou vládní regulace či opatření v oblasti veřejného zdraví. Organizování se posouvá směrem k adaptivním strukturám podporovaným digitálními nástroji, iniciativami zaměřenými na pohodu zaměstnanců a flexibilními formami práce. Vedení lidí v turbulentním prostředí vyžaduje vyšší míru improvizace, transparentnosti, rozhodnosti a odolnosti, zatímco řízení lidských zdrojů se stále více zaměřuje na modernizaci personálních politik, hybridní modely práce a udržení angažovanosti zaměstnanců navzdory zvýšené míře nejistoty. Rešerše dále odhaluje, že odpor zaměstnanců vůči změnám roste s rozsahem organizačních transformací, avšak může být zmírněn silnou identifikací zaměstnanců s organizací. Zároveň nebyly identifikovány žádné empirické studie, které by přímo zkoumaly dopady krizí na manažerskou funkci kontroly, což představuje významnou mezeru v dosavadním výzkumu. Studie tak poskytuje ucelený přehled o tom, jak krize ovlivňují jednotlivé manažerské funkce, a upozorňuje na několik perspektiv budoucího výzkumu, zejména na potřebu hlubšího zkoumání kontrolní funkce managementu, mezikulturních komparací a vlivu technologií na adaptační schopnosti manažerů.