2026
Reactive or proactive? Organizational responses to crises across different company contexts
MIŠÚN, Juraj; Samuel MIHALČÍN and Naděžda PETRŮBasic information
Original name
Reactive or proactive? Organizational responses to crises across different company contexts
Name in Czech
Reaktivně, nebo proaktivně? Organizační reakce na krize v různých podnicích a organizačních kontextech
Authors
MIŠÚN, Juraj; Samuel MIHALČÍN and Naděžda PETRŮ
Edition
1. vyd. Bratislava, Hybrid work regimes as a result of companies learning from the crisis, p. 78-85, 8 pp. 2026
Publisher
Bratislava University of Economics and Business, (publishing house EKONÓM
Other information
Language
English
Type of outcome
Proceedings paper
Field of Study
50200 5.2 Economics and Business
Country of publisher
Slovakia
Confidentiality degree
is not subject to a state or trade secret
Publication form
electronic version available online
References:
Marked to be transferred to RIV
No
Organization unit
University of Finance and Administration
ISBN
978-80-225-5333-9
Keywords (in Czech)
krizová reakce organizace, proaktivní a reaktivní strategie, adaptace, management.
Keywords in English
organizational crisis response, proactive and reactive strategies, adaptation, management
Tags
Tags
International impact, Reviewed
Changed: 12/6/2026 08:02, Mgr. Tereza Denišová, DiS.
In the original language
Crises have become an inherent feature of organizational life, forcing companies to operate under conditions of heightened uncertainty and disruption. Existing research shows that companies respond to crises in diverse ways, ranging from short-term reactive adjustments to proactive and transformative strategies. However, empirical findings on organizational crisis responses remain fragmented across disciplines, contexts, and levels of analysis. The purpose of this article is to synthesize recent empirical research on organizational responses to crises and to identify dominant response patterns and underlying mechanisms shaping companies’ behavior under severe disruption. Following the decision-oriented framework proposed by Sauer and Seuring (2023), this study applies a systematic literature review to analyze peerreviewed journal articles published in the field of management. The review integrates empirical evidence from multiple organizational contexts, with a particular focus on differences in timing, strategic orientation, and learning processes. The findings indicate that organizational responses to crises are best understood along a continuum from reactive to proactive and transformative responses. While reactive measures support short-term stabilization, proactive and learning-oriented strategies are more strongly associated with long-term resilience and performance. Moreover, crisis responses often evolve over time, highlighting the dynamic nature of organizational adaptation and transformation. This review contributes to the crisis management literature by clarifying prevailing response patterns and identifying directions for future research.
In Czech
Krize se staly neoddělitelnou součástí života organizací a nutí podniky fungovat v podmínkách zvýšené nejistoty a narušení běžného fungování. Dosavadní výzkumy ukazují, že organizace reagují na krize různými způsoby – od krátkodobých reaktivních opatření až po proaktivní a transformační strategie. Empirické poznatky o reakcích organizací na krize však zůstávají roztříštěné napříč vědními disciplínami, kontexty i úrovněmi analýzy. Cílem tohoto článku je syntetizovat výsledky recentních empirických studií zaměřených na organizační reakce na krize a identifikovat dominantní vzorce reakcí a klíčové mechanismy, které formují chování podniků v podmínkách závažného narušení jejich činnosti. V návaznosti na rozhodovací rámec navržený Sauerem a Seuringem (2023) využívá tato studie metodu systematické literární rešerše zaměřené na recenzované odborné články publikované v oblasti managementu. Rešerše integruje empirické poznatky z různých organizačních prostředí se zvláštním důrazem na rozdíly v načasování reakcí, strategické orientaci a procesech organizačního učení. Výsledky ukazují, že organizační reakce na krize lze nejlépe chápat jako kontinuum sahající od reaktivních přístupů až po proaktivní a transformační reakce. Zatímco reaktivní opatření přispívají především ke krátkodobé stabilizaci organizace, proaktivní strategie a přístupy založené na organizačním učení jsou výrazněji spojeny s dlouhodobou odolností a výkonností podniku. Současně se ukazuje, že reakce organizací na krize se v průběhu času vyvíjejí, což zdůrazňuje dynamickou povahu organizační adaptace a transformace. Studie přispívá k rozvoji poznání v oblasti krizového managementu tím, že zpřehledňuje převládající vzorce organizačních reakcí na krize a identifikuje perspektivní směry dalšího výzkumu.