V originále
Monografie se zabývá problematikou elektronicky monitorovaného domácího vězení. Podává ucelený rozbor tohoto trestu v jeho teoretických, normativních, kriminologických, ale i praktických souvislostech, se zvláštním důrazem na roli elektronického monitoringu jako integrálního prvku moderního trestu domácího vězení. Zabývá se otázkou, zda současná podoba právní úpravy a aplikační praxe skutečně přispívají k deklarovaným dekarceračním cílům, nebo zda dochází spíše k přesunům uvnitř systému alternativních trestů, které nejsou spojeny s reálným omezením ukládání nepodmíněných trestů odnětí svobody. Pozornost je věnována nejen právní konstrukci domácího vězení a institucionálním podmínkám jeho ukládání a výkonu, ale též širším sankčně-politickým otázkám, včetně rizika tzv. net-wideningu. Rozebrány jsou rovněž faktory určující míru psychologické invazivity domácího vězení pro odsouzené, otázky kontroly výkonu, reakce na porušení podmínek i význam probačních zpráv a individuálního posouzení poměrů pachatele. Monografie obsahuje také komparativní část, která zasazuje český model do evropského kontextu a umožňuje zachytit společné vývojové tendence i diference v přístupech k domácímu vězení a elektronickému monitoringu. V závěru jsou formulovány koncepční podněty a vybrané implikace de lege ferenda směřující k posílení postavení trestu domácího vězení v systému trestů i jeho funkce specifického alternativního trestu s výrazným resocializačním potenciálem.
Anglicky
Monograph addresses the issue of electronically monitored house arrest. It provides a comprehensive analysis of this punishment in its theoretical, normative, criminological, and practical contexts, with a particular emphasis on the role of electronic monitoring as an integral component of modern house arrest. It examines the question of whether the current form of legal regulation and its application in practice truly contribute to the stated decarceration goals, or whether there are instead shifts within the system of alternative sentences that are not associated with a real reduction in the imposition of unconditional prison sentences. Attention is devoted not only to the legal framework of house arrest and the institutional conditions for its imposition and enforcement, but also to broader penal policy issues, including the risk of so-called “net-widening.” The study also analyzes the factors determining the degree of psychological intrusiveness of house arrest for convicts, issues of monitoring its enforcement, responses to violations of conditions, and the significance of probation reports and individual assessments of the offender’s circumstances. The monograph also includes a comparative section that places the Czech model within a European context and allows for the identification of common developmental trends as well as differences in approaches to house arrest and electronic monitoring. The conclusion formulates conceptual suggestions and selected implications de lege ferenda aimed at strengthening the position of house arrest within the penal system and its function as a specific alternative punishment with significant resocialization potential.