V originále
This article examines how media discourse and legal frameworks are co-producing these new ecological afterlife practices, focusing on the interplay between public narratives and regulatory change. The article situates these developments within the historically specific Czech funeral context, where high cremation rates, secularisation and dissatisfaction with standardised civil rituals have produced a search for more meaningful and participatory forms of farewell. Czech activists, funeral professionals and even mainstream journalists have begun to challenge the status quo of nearly automatic cremation by highlighting greener, more personal alternatives. At the same time, Czech policymakers are grappling with how to update funeral laws – originally written for traditional burial and cremation – to accommodate practices like burial in biodegradable shrouds or, in the future, the composting of human remains. This co-production process is not one-sided: media portrayals shape public sentiment and put pressure on lawmakers, while legal institutions’ responses (whether restrictive or enabling) in turn influence how these practices are implemented and discussed. By analysing both discourse and policy, we can observe regulation and cultural imagination evolving together in real time.
Česky
Článek zkoumá, jak mediální diskurz a právní rámce spoluutvářejí tyto nové ekologické pohřební praktiky, a zaměřuje se přitom na vzájemné působení veřejných narativů a změn právní úpravy. Tento vývoj zasazuje do specifického, historicky utvářeného prostředí českého pohřebnictví, v němž vysoký podíl kremací, sekularizace a nespokojenost se standardizovanými občanskými obřady vedly k hledání smysluplnějších forem rozloučení umožňujících aktivnější zapojení pozůstalých. Čeští aktivisté, odborníci z oblasti pohřebnictví, a dokonce i novináři mainstreamových médií začínají zpochybňovat dosavadní praxi, v níž je kremace téměř automatickou volbou, a upozorňují na ekologicky šetrnější a osobnější alternativy. Současně čeští tvůrci veřejných politik řeší, jak upravit právní předpisy v oblasti pohřebnictví, původně koncipované pro tradiční pohřbívání do země a kremaci, aby umožňovaly i takové postupy, jako je pohřbívání v biologicky rozložitelných rubáších či v budoucnu kompostování lidských ostatků. Tento proces vzájemného utváření není jednosměrný: mediální zobrazení formují postoje veřejnosti a vytvářejí tlak na zákonodárce, zatímco reakce právních institucí – ať již tyto praktiky omezují, nebo umožňují – zpětně ovlivňují jejich uskutečňování i způsob, jakým se o nich hovoří. Souběžná analýza diskurzu a veřejných politik tak umožňuje v reálném čase sledovat, jak se právní regulace a kulturní imaginace vyvíjejí ve vzájemném vztahu.