2023
Child benefits and child tax allowances in the Czech Republic, Slovak Republic and Sweden
HÁJEK, Jan a Cecília OLEXOVÁZákladní údaje
Originální název
Child benefits and child tax allowances in the Czech Republic, Slovak Republic and Sweden
Název česky
Dětské přídavky a daňové slevy na děti v České republice, Slovenské republice a Švédsku
Autoři
HÁJEK, Jan a Cecília OLEXOVÁ
Vydání
International Journal of Sociology and Social Policy, United Kingdom, Emerald Publishing Limited, 2023, 0144-333X
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50400 5.4 Sociology
Stát vydavatele
Velká Británie a Severní Irsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Impakt faktor
Impact factor: 1.200
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Vysoká škola finanční a správní
UT WoS
Klíčová slova česky
Dětské přídavky; Daňová úleva pro děti; Švédsko; Česká republika; Slovenská republika
Klíčová slova anglicky
Child benefits; Child tax allowance; Sweden; Czech Republic; Slovak Republic
Štítky
Změněno: 9. 9. 2026 07:21, Bc. Jan Peterec
V originále
Purpose - The paper deals with the child benefits system in the Czech Republic, Slovak Republic and Sweden.Design/methodology/approach - The authors describe the systems as the key baseline for subsequent qualitative and quantitative comparison. An essential element is the quantitative comparison of child benefits using their statistically stationarised values.Findings - The Czech and Slovak systems provide a comparable rate of coverage as the Swedish system regarding the payment of both types of benefits, i.e. child benefits and tax allowances, for the first and second child; however, from the third child, the individual differences are considerable. Albeit the concepts of Czech and Slovak systems are framed by the same historical origins and conceptual approach, they differ significantly, with Slovakia providing the lowest aggregate level of child benefits.Originality/value - The paper provides insight into the child benefit systems in the respective countries. These systems are at the centre of attention of policymakers who are attempting to maintain birth rates and reduce child poverty. The Czech Republic has the lowest level of at-risk-of-poverty rates for persons under 16 years of age, while natality rates are comparable.
Česky
Cíl - Článek se zabývá systémem dětských dávek v České republice, Slovenské republice a Švédsku.Design/metodologie/přístup - Autoři popisují systémy jako klíčový výchozí bod pro následné kvalitativní a kvantitativní srovnání. Podstatným prvkem je kvantitativní srovnání dětských dávek s využitím jejich statisticky stacionárních hodnot.Zjištění - Český a slovenský systém poskytují srovnatelnou míru pokrytí jako švédský systém, pokud jde o vyplácení obou typů dávek, tj. dětských dávek a daňových slev, pro první a druhé dítě; od třetího dítěte jsou však individuální rozdíly značné. Ačkoli koncepty českého a slovenského systému vycházejí ze stejného historického původu a koncepčního přístupu, výrazně se liší, přičemž Slovensko poskytuje nejnižší souhrnnou úroveň dětských dávek.Originalita/hodnotaČlánek poskytuje vhled do systémů dětských dávek v příslušných zemích. Tyto systémy jsou v centru pozornosti tvůrců politik, kteří se snaží udržet porodnost a snížit dětskou chudobu. Česká republika má nejnižší míru ohrožení chudobou u osob mladších 16 let, zatímco míra porodnosti je srovnatelná.