V originále
Monografie navazuje na dvě předcházející komplexní analýzy problémů naší současné společnosti v globálním kontextu z hlediska identifikování příčin těchto problémů a způsobu jejich řešení, konkrétně na monografii „Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb“ (2014) a „Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo ekonomika produktivních služeb?“ (2025). Podobně jako předcházející monografie vychází z vymezení přelomového charakteru současné doby jako přechodu k nové ekonomice, jejímž těžištěm je odvětví produktivních služeb (tj. služeb přispívajících k nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu). Uplatňuje komplexní přístup jak ve smyslu podchycení souvislosti mezi reformami, které jsou nezbytné k vytvoření ekonomického základu a nastartování vzestupu odvětví produktivních služeb, tak i ve smyslu teoretického zmapování všech podstatných mezičlánků, které jsou nezbytné k efektivnímu propojení teorie a praxe (tj. odpovídá nejen na otázku, „jak by to mělo být“, ale i na otázku, „jak prosadit to, co je teorií zdůvodněno jako správné a potřebné do praxe“). Oproti koncepci 4. průmyslové revoluce, resp. Průmyslu 4.0 zdůrazňuje, že nejde jen o technickou či technologickou změnu, ale o přesun těžiště z ekonomiky založené na výrobě strojů a konzumaci jejich výrobků k ekonomice založené na produkci lidí, na produkci, uchování a plném využití lidských schopností. Jde o přechod k ekonomice, která v oblasti produkce lidských schopností umožňuje absorbovat libovolný počet obyvatel a poskytnout jim plné uplatnění při rozvíjení inovačního potenciálu země. V tomto smyslu navazujeme též na „Civilizaci na rozcestí“ (1966) Radovana Richty a jeho týmu, která vyšla právě padesát let před zpracování této monografie. Ukazuje, že komplexní reformy lze zahájit postupným, plynulým a dobrovolným přechodem k plně zásluhovému a plně uzavřenému systému penzijního pojištění formou zavedení a rozšiřování postgraduální nadstavby současného průběžného systému penzijního pojištění. Model, který je v monografii prezentován, ukazuje, prostředky které člověk získá prodloužením horizontu svého produktivního (výdělečného) uplatnění mu umožňují postupně rozvolňovat své výdělečné aktivity (na základě jím zvolené kombinace částečné výplaty penze a příjmu z výdělečné činnost), současně s tím si zajistit prostředky pro nadstandardní zdravotní, lázeňskou péči apod. Vytváří se tak ekonomický základ pro odstartování vzestupu odvětví produktivních služeb (těch odvětví, které přispívají k nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností) s využitím tržního (nikoli neefektivního přídělového) financování. Prodloužení zenitu i horizontu produktivního uplatnění těch lidí, kteří přispívají k tvorbě inovačního potenciálu společnosti, neomezuje zaměstnanost mladších generací, ale právě naopak, podstatným způsobem přispívá k tvorbě kvalifikovaných výdělečných pozic.
Anglicky
This monograph follows two previous complex analyses of contemporary society’s issues in global context through identifying the causes of problems and possibilities of their resolving, which were monographs “Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb“ (2014) and „Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo ekonomika produktivních služeb?“ (2015). Similar to them, it outcomes from defining the character of current times as a transition period to new economy, which is based on the branches of productive services, that contribute to production, preservation and utilization of human capital. It utilizes complex approach both in the sense of framework of the reforms that are necessary to create economic background and rise of productive services’ branches, and also in the sense of theoretical mapping all the significant paths between theory and practice. It thus answers not only to the question “how it should be”, but also to the question “how to realize what is seen theoretically desirable into practice”. To the contrary of the concept of 4th industrial revolution or Industry 4.0 respectively it emphasizes, that not only technological change is going on, but a transfer of primary focus from economy based on machines production and consumption of their products to the economy based on human development, on production, preservation and full usage of human abilities. We can see it as a transfer to economy, that in the area of increasing human abilities can absorb nearly unlimited number of people and give them full possibilities during development of country‘s innovation potential. In this sense we also follow Radovan Richta’s “Civilizace na rozcestí” (1966), which was published just fifty years ago before this book. Our approach shows up, that complex reforms can be started with gradual, fluent and voluntary transition to fully merit-based and fully closed system of social pension insurance, when we introduce and expand the postgraduate extension of current pay-as-you-go pension insurance. A model, that is presented in monograph shows that the resources that a man gets when extending his productive employment enable him to gradually decrease his economic activity (when combining partial pension benefit payment and income from economic activity) and at the same time utilize the resources for individual health and spa care and other services prolonging his active life. This way, economic base is created for starting the rise of productive services’ branches (those branches that contribute to production, preservation and utilization of human abilities) with utilization of market (not ineffective rationing) financing. Prolonging the zenith and horizon of productive employment of those people that help to increase the innovation potential of society does not limit the employment of younger generations, actually the opposite is true – it significantly contributes to the creation of qualified jobs. Socioeconomic schemes, that are included in this monograph, have significant advantage in their orientation to accumulation and following effective allocation of available resources of economically active people. This is given the parameters of Czech economy (lower wages, low human capital investment, existing space for slight increase of health expenditure) suitable approach which can overcome a lot of systemic limitations. The majority of current models of financing productive services’ branches has outcome either from a principle of central financing of public service, or simple realization of market demand of an individual. Both of these approaches are not enough for this development phase and it is necessary to supplement them with emphasis on individual or community (group) investment strategies into human abilities’ development including appropriate construction of financial schemes.