Příspěvek je věnován vybraným otázkám problematiky trestněprávní odpovědnosti právnických osob v kontextu s doktrinálními přístupy k pozitivně právní úpravě této velmi diskutované otázky. Příspěvek se soustřeďuje na jednu z klíčových otázek trestněprávní odpovědnosti právnických osob, kterou je přičitatelnost konkrétního jednání právnické osobě, resp. podmínky přičitatelnosti. Tuto otázku pak zkoumá v kontextu s teoreticko právními východisky diskutovanými doktrínou trestního práva v souvislosti s pozitivně právním řešením problematiky trestněprávní odpovědnosti právnických osob v ostatních členských státech EU. Po zkoumání mechanismu přičitatelnosti a jejích podmínek, zejména požadavku mens rea, se věnuje teoretickým základům přístupů k přičítání trestněprávní odpovědnosti právnickým osobám, když stručně charakterizuje hlavní existující teorie v rámci trestněprávní doktríny v zemích EU – teorie zástupné odpovědnosti, teorie alter ego, teorie agregační a organizační model (self -identity doctrine) a uvádí příklady jejich uplatnění v pozitivním právu vybraných členských zemí Unie.