V originále
Dnem 17.8.2015 nabylo účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012, o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení. Cílem nařízení je odstranit překážky při vypořádávání dědictví s přeshraničními dopady. Nařízení má přednost i před úpravou obsaženou v mezinárodních smlouvách uzavřených mezi členskými státy, pokud je s jeho ustanoveními v rozporu. K projednání a rozhodování o dědictví jako celku by měly být zásadně příslušné soudy jen jednoho členského státu určené nařízením nebo na jeho základě, i když se dotčený majetek nachází na území různých členských, případně i třetích států. Příspěvek se zabývá dopady nařízení na mezinárodní právo soukromé v členských zemích EU, jakož i o dopadech zavedení nového institutu - Evropského dědického osvědčení.
Anglicky
By the 17th August 2015 the Regulation (EU) of European Parliament and Council No. 650/2012 on jurisdiction, applicable law, recognition and enforcement of decisions and acceptance and enforcement of authentic instruments in matters of succession and on the creation of a European Certificate of Succession came info force. The aim of the Regulation is to eliminate the obstacles in dealing with cross-border effects of inheritence. The regulation takes precedence even over the rules contained in international conventions concluded between the Member States, if they conflict with its provisions. The competence for decisions on the heritage as a whole should lie in principle on single court of one Member State designated under the Regulation even if the property is located in the territory of two or more Member States or on the territory of a non- member State. The paper deals with the impacts of the Regulation on international private law of the EU Member States as well as with impacts of the new instrument - European Certificate of Succession (ECS).