J 2017

Návratnost výběru daní z příjmů osob samostatně výdělečně činných z pohledu státu

ŘÍHOVÁ, Lenka

Základní údaje

Originální název

Návratnost výběru daní z příjmů osob samostatně výdělečně činných z pohledu státu

Název česky

Návratnost výběru daní z příjmů osob samostatně výdělečně činných z pohledu státu

Název anglicky

Return on collection of taxes on income self-employed persons from the state's perspective

Autoři

ŘÍHOVÁ, Lenka (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

Fórum sociální politiky, Praha, VÚPSV, 2017, 1802-5854

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

50200 5.2 Economics and Business

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Odkazy

Kód RIV

RIV/04274644:_____/17:#0000230

Organizační jednotka

Vysoká škola finanční a správní

Klíčová slova česky

OSVČ; daň z příjmů; výdaje státního rozpočtu; příjmy státního rozpočtu

Klíčová slova anglicky

Self-employed; income tax expenses of the state budget; state budget revenues

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 1. 3. 2018 10:34, Bc. Jan Peterec

Anotace

V originále

Cílem práce je vyčíslení výdajů státu na výběr daní z příjmů OSVČ, tedy výdajů finančních úřadů spojených s inkasem této daně a jejich porovnání s příjmy státu z činnosti těchto subjektů a zjištění návratnosti výdajů na výběr daní z příjmů OSVČ z makroekonomického hlediska. Druhým, navazujícím cílem je poukázat na alarmující situaci vysokého podílu OSVČ na ekonomicky aktivním obyvatelstvu pomocí výpočtu změny příjmů a výdajů státu při snížení tohoto podílu na úroveň v ekonomicky silných zemích, a to za stávajícího daňového systému, včetně predikce tohoto vývoje v letech 2016–2020. Ve sledovaném období let 2011 až 2015 bylo zjištěno, že výdaje na výběr daní z příjmů OSVČ mají rostoucí charakter, přičemž v roce 2014 výdaje na výběr daní z příjmů OSVČ převyšovaly inkasovanou daň z příjmů. Toto zjištění částečně potvrzuje výchozí hypotézu, že výdaje státního rozpočtu na inkaso daní OSVČ převyšují výši inkasované daně z příjmů. Přehlédnout ovšem nelze ani další výdaje spojené s činností OSVČ, jako jsou například výdaje na živnostenské úřady či Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Kalkulací se prokázalo, že snížení podílu OSVČ na ekonomicky aktivním obyvatelstvu na úroveň EU-15 a jejich zaměstnání by pokrylo náklady na výběr daní z příjmů OSVČ, ale zároveň nezvýšilo výdaje na jejich výběr. Pouhé snížení podílu OSVČ na ekonomicky aktivním obyvatelstvu o 7 p.b. a jejich transformace do pracovněprávního vztahu by zvýšila příjmy státu o více než 2,5 mld. Kč, což je aktuální výše inkasované daně z příjmů všech OSVČ v České republice.