Nový standard IFRS 9 zavádí model znehodnocení úvěrových aktiv, založený na očekávaných ztrátách. Jedná se o nahrazení modelu vzniklých ztrát, jež byl implementován v IAS 39 – tento model vycházel z předpokladu, že všechna finanční aktiva budou splacena, a to až do okamžiku, kdy je zjištěn opak a vznikne ztráta. Cílem tohoto textu je představit možný přístup pro výpočet očekávané ztráty za celou dobu životnosti úvěrového instrumentu, jež je požadovaná novým standardem IFRS 9. Za tímto účelem je aplikována metodika založená na Markovovém přístupu, v rámci níž byly jedno-roční pravděpodobnosti defaultu určeny použitím přechodových matic.