B 2019

Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivních služeb

VALENČÍK, Radim, Petr WAWROSZ, Michal BLAHOUT, Ondřej ROUBAL, Jiří MIHOLA et. al.

Basic information

Original name

Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivních služeb

Name in Czech

Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivních služeb

Name (in English)

Economics of Productive Consumption: Theoretical Basis of Role Productive Service Analysis

Authors

VALENČÍK, Radim (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution), Petr WAWROSZ (203 Czech Republic, belonging to the institution), Michal BLAHOUT (203 Czech Republic, belonging to the institution), Ondřej ROUBAL (203 Czech Republic, belonging to the institution), Jiří MIHOLA (203 Czech Republic, belonging to the institution), Jan ČERVENKA (203 Czech Republic, belonging to the institution) and Sůva MICHAL (203 Czech Republic)

Edition

1. vyd. Praha, 100 pp. SCIENCEpress, 2019

Publisher

Vysoká škola finanční a správní, a. s.

Other information

Language

Czech

Type of outcome

Odborná kniha

Field of Study

50201 Economic Theory

Country of publisher

Czech Republic

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Publication form

printed version "print"

References:

RIV identification code

RIV/04274644:_____/19:#0000479

Organization unit

University of Finance and Administration

ISBN

978-80-7408-184-2

Keywords (in Czech)

spotřeba, produktivní služby, ekonomická teorie

Keywords in English

consumption; productive services; economic theory

Tags

International impact, Reviewed
Změněno: 9/4/2020 09:46, Bc. Jan Peterec

Abstract

V originále

Pokud se chceme vyznat v současné přelomové době, potřebujeme oporu v nové ekonomii. Tu nazýváme ekonomií produktivní spotřeby. Ekonomie produktivní spotřeby je logickým pokračováním hlavního proudu vývoje ekonomické teorie, přesahem základního paradigma, které se vyvinulo v rámci neoklasické ekonomie, teoretickou oporou predikce a analýzy konstituování odvětví produktivních služeb orientovaných na rozvoj a uchování lidského kapitálu jako dominantního ekonomického sektoru. Podobně jako v dřívějších etapách vývoje ekonomické teorie, vzniká ekonomie produktivní spotřeby spojením podnětů z oblasti vývoje teorie (v tomto smyslu hovoříme o logickém pokračování vývoje stávajícího poznání) a současně podnětů z oblasti praxe (v tomto smyslu hovoříme o historické podmíněnosti stávajícího poznání). Hlavní odlišnost ekonomie produktivní spotřeby od neoklasické ekonomie je následující: Dle neoklasické ekonomie se spotřebitel orientuje na maximalizaci svého užitku ve smyslu subjektivního prožitku a spotřeba má efekty jen v podobě subjektivně pociťovaného prožitku, zatímco dle ekonomie produktivní potřeby je spotřeba produktivní v tom smyslu, že přináší výrazné příjmové efekty, mechanismus subjektivně pociťovaného prožitku je pouze rozhodovací, spotřebitel (přesněji ekonomický subjekt) maximalizuje současnou hodnotu svého budoucího příjmu v dlouhodobém časovém horizontu v souladu se svou životní strategií. Pokud se podíváme na různé směry, kterými se dnes ekonomické teorie v návaznosti na svoji neoklasickou bázi ubírá, představuje interpretace preferencí na základě produktivních aspektů spotřeby možné pokračování, které jednotlivé směry obohacuje a ve kterém se jednotlivé směry mohou při vyjádření podstatných otázek propojit. Ekonomie produktivní spotřeby má vlastní teoretický aparát, který v logice rozvoje ekonomických teorií navazuje na aparát neoklasické ekonomie a další teoretické zdroje, umožňuje velmi komplexní vyjádření ekonomické efektivnosti. Důležitým nástrojem je metodika makroekonomické analýzy dat, kterou jsme vyvinuli a která se osvědčila na příkladu ČR. Ukázala, že k určitým posunům ve směru těch forem spotřeby, které mají produktivní efekty, dochází zejména u středně příjmových skupin obyvatelstva, což nasvědčuje spojení produktivní spotřeby s vertikální mobilitou. Současně se ukazuje, že posuny směrem k většímu zastoupení produktivních složek spotřeby brzdí různé formy investování do společenské pozice a nerozvinutost mechanismů finančních trhů, které by otevřely zdroje pro oblasti investování do rozvoje schopností člověka. Prostřednictvím teorie kooperativních a návazně i nekooperativních her lze vyjádřit koncepty komplexů her, které se v oblasti rozhodování o tom, zda hráč zvolí strategii investování do společenské pozice či do rozvoje schopností, hrají. Na základě těchto konceptů lze formulovat parametry konkrétních nekooperativních her, ukázat význam reforem spojených se zdokonalováním finančních trhů, které vytvářejí podmínky pro kontrakty týkající se lidského kapitálu. Teoretická východiska ekonomie produktivní spotřeby rozšiřují možnosti vzájemného obohacování různých společenskovědních disciplín, což se podařilo ilustrovat spojením sociologického a ekonomického pohledu na různá pojetí spotřeby, resp. různé typy spotřeby, které přijali různí spotřebitelé za své.