V originále
Pokud se chceme vyznat v současné přelomové době, potřebujeme oporu v nové ekonomii. Tu nazýváme ekonomií produktivní spotřeby. Ekonomie produktivní spotřeby je logickým pokračováním hlavního proudu vývoje ekonomické teorie, přesahem základního paradigma, které se vyvinulo v rámci neoklasické ekonomie, teoretickou oporou predikce a analýzy konstituování odvětví produktivních služeb orientovaných na rozvoj a uchování lidského kapitálu jako dominantního ekonomického sektoru. Podobně jako v dřívějších etapách vývoje ekonomické teorie, vzniká ekonomie produktivní spotřeby spojením podnětů z oblasti vývoje teorie (v tomto smyslu hovoříme o logickém pokračování vývoje stávajícího poznání) a současně podnětů z oblasti praxe (v tomto smyslu hovoříme o historické podmíněnosti stávajícího poznání). Hlavní odlišnost ekonomie produktivní spotřeby od neoklasické ekonomie je následující: Dle neoklasické ekonomie se spotřebitel orientuje na maximalizaci svého užitku ve smyslu subjektivního prožitku a spotřeba má efekty jen v podobě subjektivně pociťovaného prožitku, zatímco dle ekonomie produktivní potřeby je spotřeba produktivní v tom smyslu, že přináší výrazné příjmové efekty, mechanismus subjektivně pociťovaného prožitku je pouze rozhodovací, spotřebitel (přesněji ekonomický subjekt) maximalizuje současnou hodnotu svého budoucího příjmu v dlouhodobém časovém horizontu v souladu se svou životní strategií. Pokud se podíváme na různé směry, kterými se dnes ekonomické teorie v návaznosti na svoji neoklasickou bázi ubírá, představuje interpretace preferencí na základě produktivních aspektů spotřeby možné pokračování, které jednotlivé směry obohacuje a ve kterém se jednotlivé směry mohou při vyjádření podstatných otázek propojit. Ekonomie produktivní spotřeby má vlastní teoretický aparát, který v logice rozvoje ekonomických teorií navazuje na aparát neoklasické ekonomie a další teoretické zdroje, umožňuje velmi komplexní vyjádření ekonomické efektivnosti. Důležitým nástrojem je metodika makroekonomické analýzy dat, kterou jsme vyvinuli a která se osvědčila na příkladu ČR. Ukázala, že k určitým posunům ve směru těch forem spotřeby, které mají produktivní efekty, dochází zejména u středně příjmových skupin obyvatelstva, což nasvědčuje spojení produktivní spotřeby s vertikální mobilitou. Současně se ukazuje, že posuny směrem k většímu zastoupení produktivních složek spotřeby brzdí různé formy investování do společenské pozice a nerozvinutost mechanismů finančních trhů, které by otevřely zdroje pro oblasti investování do rozvoje schopností člověka. Prostřednictvím teorie kooperativních a návazně i nekooperativních her lze vyjádřit koncepty komplexů her, které se v oblasti rozhodování o tom, zda hráč zvolí strategii investování do společenské pozice či do rozvoje schopností, hrají. Na základě těchto konceptů lze formulovat parametry konkrétních nekooperativních her, ukázat význam reforem spojených se zdokonalováním finančních trhů, které vytvářejí podmínky pro kontrakty týkající se lidského kapitálu. Teoretická východiska ekonomie produktivní spotřeby rozšiřují možnosti vzájemného obohacování různých společenskovědních disciplín, což se podařilo ilustrovat spojením sociologického a ekonomického pohledu na různá pojetí spotřeby, resp. různé typy spotřeby, které přijali různí spotřebitelé za své.
In English
If we want to get oriented in the current breakthrough times, we need support in the new economic theory. Here we call it The Economics of Productive Consumption, which is a logical continuation of the mainstream of economic theory development, the overlap of the basic paradigm developed in neo-classical economics, the theoretical support of the prediction and analysis of the constitution of the productive services sector oriented on the development and preservation of human capital as the dominant economic sector.Similarly to the earlier stages of economic theory development,economics of productive consumption arises by combining stimuli from the field of theory development (in this sense, we are talking about the logical continuation of the development of existing knowledge) and at the same time stimuli from the field of practice (in this sense, we are talking about the historical conditionality of the present knowledge).The main difference between economics of productive consumption and neo-classical economics is as follows: According to neoclassical economics, the consumerfocuses on maximizing his utility in the sense of subjective experience, and consumption has effects only in the form of subjectively perceived experience, while according to the economics of productive consumption the consumption is productive in the sense that the consumer (the economic entity) maximizes the present value of its future income in the long run in accordance with its lifetime strategy.If we look at the different directions that economic theory undergoes today on its neoclassical basis, theinterpretation of preferences on the basis of productive aspects of consumption is a possible continuation that enriches the directions and in which the different directions can interconnect when expressing important questions. The Economics of ProductiveConsumption has its own theoretical apparatus which, in the logic of the development of economic theories, builds on the apparatus of neo-classical economics and other theoretical sources, allowing a very complex expression of economic efficiency.An important tool is the methodology of macroeconomic data analysis, which we have developed and which proved to be effective on the example of the Czech Republic. It has shown that certain shifts in the direction of those forms of consumption that have productive effects occur mainly in the middle-income groups of the population, indicating a combination of productive consumption and vertical mobility. At the same time, shifts towards greater representation of productive components of consumption have been hampered by the various forms of investment in the social position and the undeveloped financial market mechanisms that would open up resources for investment into development human capabilities.Through the theory of cooperative and also following non-cooperative games, concepts of game complexes can be expressed, playing in the field of decision-making on whether a player chooses a strategy of investing in a social position or developing skills. Based on these concepts, it is possible to formulate the parameters of specific non-cooperative games, to show the importance of reforms related to the improvement of financial markets, which create conditions for contracts related to human capital.The theoretical basis of economics of productive consumption extends thepossibilities of mutual enrichment of various social sciences, illustrated by the combination of the sociological and economic view of the various concepts of consumption, respectively, the different types of consumption that different consumers have adopted as their own.