2020
Média a kultura. Od primární orální kultury ke konstrukci kyber-prostorových identit v éře digitální komunikace
MAIELLO, Giuseppe a Ondřej ROUBALZákladní údaje
Originální název
Média a kultura. Od primární orální kultury ke konstrukci kyber-prostorových identit v éře digitální komunikace
Název česky
Média a kultura. Od primární orální kultury ke konstrukci kyber-prostorových identit v éře digitální komunikace
Název anglicky
Media and culture. From primary oral culture to the construction of cyber-spatial identities in the era of digital communication
Autoři
MAIELLO, Giuseppe (380 Itálie, garant, domácí) a Ondřej ROUBAL (203 Česká republika, domácí)
Vydání
1. vyd. Praha, 126 s. EUpress, 2020
Nakladatel
Vysoká škola finanční a správní, a. s.
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Odborná kniha
Obor
50802 Media and socio-cultural communication
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/04274644:_____/20:#0000591
Organizační jednotka
Vysoká škola finanční a správní
ISBN
978-80-7408-179-8
Klíčová slova česky
Média, masmédia, kyber-prostor, globalizace, Marshall McLuhan
Klíčová slova anglicky
Media; mass media; cyberspace; globalization; Marshall McLuhan
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 6. 4. 2021 11:18, Bc. Jan Peterec
V originále
Monografie Média a kultura se zabývá rozvojem lidské komunikace - od jednoduché mezilidské komunikace až po digitální systémy pozdního moderního věku. První část monografie má diachronní podobu a sleduje komunikační a mediální vývoj, jak je definován badateli Torontské školy teorie komunikace. Deset kapitol je věnováno primárním orálním kulturám; věku ideogramů a písmen; věku tištěných médií; věku elektřiny; věku televize a digitálnímu věku. První část se zároveň věnuje změnám v psychice člověka odvozených z rozšíření tištěných knih; vlivu médií na proces socializace a na koncept globální kultury. Druhá část, rozdělená do sedmi kapitol, je koncipována jako synchronická analýza technetronní společnosti. Technetronní společnost je analyzována se zřetelem na jiné současné sociální teorie, které vznikají souběžně se vznikem nových technologických procesů zaměřených na vývoj nejnovějších médií. Tuto část doplňují další kapitoly zabývající se digitálním věkem a globalizací; rozdílem mezi pomalým a rychlým časem; vztahem mezi prací a zábavou; mezi sebevědomím a sebevědomím; virtuální kolektivitou digitálních světů a konstrukcí identit v actor-network teorii. Kniha je metodicky postavena na teoretické platformě odrazů, vhledů, kritických stanoviskách, názorech a řadě původních otázek a hypotéz, které otvírají prostor k dalšímu výzkumu prohlubování diskurzu mediální kultury.
Anglicky
The monograph Media and Culture deals with the development of human communication – from the simply interpersonal communication up to the digital systems of the late modernity age. The first part of the monograph is presented in a diachronic form and follows communication and media development as defined by the Toronto school of communication theory. It extends into ten chapters dedicated to the primary oral cultures; to the age of ideograms and letters; the age of printed media; the age of electricity; the age of television; and the digital age. The first part also deals with the themes of changes in the human psyche derived from the circulation of printed books; with the world view served by the media; with their influence on the process of socialization and with the concept of global culture. The second part, divided into seven chapters, is conceived as a synchronic analysis of the technetronic society. The technetronic society is analysed considering other contemporary social theories that arise in parallel with the emergence of new technological processes aimed at the development of newer and newer media. The second part is completed by other chapters dealing with the digital age and globalization; the difference between slow and fast time; the relationship between work and entertainment; between self-confidence and self-image; with the virtual collectivity of digital worlds and with the construction of identities in the actor-network theory. The book is methodologically built on a theoretical platform of reflections, insights, critical views, opinions and a series of original questions and hypothesis – initiating further research into the deepening of media culture discourse.