V originále
Short history of the Underage, one of the first Italian Hard Core punk bands, mainly through the narration of his frontman and the literature at the disposal of authors of the paper. The interviews are conceived as unstructured in order to build better rapport with the interviewee. Using the emic approach, the aim of the paper is to understand from the insider view, how an Italian punk melted in the then Czechoslovakia and which kind of problems he had before and after the changes of 1989. Free narration enables the interviewee to use his own spontaneous language to tell the story of his life with minimal influence of the interviewer. It is also generally believed that telling stories makes the interviewee express his/her particular perspective in a more genuine form than when he/she is manipulated into answering specific questions in the question-response-schema method. By using the episodic interview method, which combines the advantages of the narrative and guided interview, the informant reveals not only the story of the particular experience as it was preserved in his memory (times, places, situations, and other participants), but also the semantic knowledge attached to this particular experience.
In Czech
Kapitola v odborné knize představuje krátkou historii „Underage“, jedné z prvních italských punkových kapel „Hard Core“, primárně prostřednictvím vyprávění jeho frontmana a s využitím literatury, která je autorům uvedené kapitoly k dispozici. Rozhovory byly koncipovány jako nestrukturované, aby bylo možné získat lepší vztahy s dotazovanými. Cílem práce, s využitím emického přístupu, je pochopit, z pohledu zasvěcených osob, jak se v tehdejším Československu rozvíjel italský punk, a jaké problémy měl před a po změnách v roce 1989. Biografické narativní interview umožňuje dotazovanému používat jeho vlastní spontánní jazyk, který vypráví příběh jeho života s minimálním vlivem tazatele. Obecně se také předpokládá, že vyprávění příběhů vede dotazovaného k tomu, že vyjádří svůj osobitý pohled v autentičtější formě, než když je rozhovor veden v intencích schématu konkrétní dotaz – konkrétní odpověď. Pomocí techniky epizodického rozhovoru, která kombinuje výhody narativního a řízeného rozhovoru, odhaluje informátor nejen příběh konkrétní zkušenosti, jak byl uchován v paměti (časy, místa, situace a další účastníci), ale také sémantické znalosti, spojené s touto konkrétní zkušeností.