ERBEN, Michal a Jiří ŠINDELÁŘ. Jaké dopady by přineslo narovnání mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými? Případo vá studie sociálního pojištění. Scientia et Societas. Praha: Newton College, XV, č. 4, s. 86-96. ISSN 1801-7118. 2019.
Další formáty:   BibTeX LaTeX RIS
Základní údaje
Originální název Jaké dopady by přineslo narovnání mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými? Případo vá studie sociálního pojištění
Název česky Jaké dopady by přineslo narovnání mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými? Případo vá studie sociálního pojištění
Název anglicky Equalling the Taxation Burden between Employees and Self-Employed: the Case of Social Insurance in the Czech Republic
Autoři ERBEN, Michal (203 Česká republika, garant, domácí) a Jiří ŠINDELÁŘ (203 Česká republika, domácí).
Vydání Scientia et Societas, Praha, Newton College, 2019, 1801-7118.
Další údaje
Originální jazyk čeština
Typ výsledku Článek v odborném periodiku
Obor 50200 5.2 Economics and Business
Stát vydavatele Česká republika
Utajení není předmětem státního či obchodního tajemství
WWW Celé číslo periodika
Kód RIV RIV/04274644:_____/19:#0000550
Organizační jednotka Vysoká škola finanční a správní
Klíčová slova česky Sociální pojištění; daňová elasticita; sociální reforma; důchodové pojištění
Klíčová slova anglicky Social insurance; tax elasticity; social reform; pension insurance
Štítky AR 2019-2020, RIV_2020, unor_2020_o, xJ4
Příznaky Recenzováno
Změnil Změnila: Ing. Dominika Moravcová, učo 21787. Změněno: 20. 4. 2020 11:57.
Anotace
Tento článek se zabývá modelací dopadů vyrovnání odvodové zátěže sociálního pojištění mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými, prostřednictvím navýšení odvodů OSVČ. Jde o fenomén často diskutovaný v odborné literatuře, který nyní získává empirický rozměr. S využitím daňové elasticity jsme zkonstruovali model dopadů jak na příjmy státního rozpočtu, tak na čistý příjem průměrného sebezaměstnance, přičemž oboje bylo modelováno pro různé scénáře odvodové pružnosti. Naše analýza ukazuje, že při realisticky očekávatelné nižší elasticitě odvodů lze vyrovnání zátěže obou skupin realizovat jen díky vysokému nominálnímu nárůstu odvodů, který však značně negativně zasáhne OSVČ, které nemohou či nejsou ochotny ponížit svůj vyměřovací základ nezahrnutím části příjmů. V tomto segmentu tak dojde k dramatickému nárůstu odvodové zátěže, která dalece překračuje společný jmenovatel režimu zaměstnance a tzv. sebezaměstnání.
Anotace anglicky
This paper deals with impact model of social insurance reform, based on an increase of social insurance premium of self-employed entrepreneurs to the level exhorted from employees. In the surveyed economy, the Czech Republic, this topic is a vocal point of scholarly and political discussion. Utilising the tax elasticity concept, we have constructed a quantitative model of impacts both on government budget income and average self-employed person net income. Different scenarios of premium elasticity were simulated. Our analysis indicates that lower elasticity is likely to be expected. Under this condition, high nominal increase in the social insurance burden is needed to equalise the self-employed and the employees’ premiums. This will, however, strongly affect those self-employed persons not able to optimize their taxable income, who will be the mostly (negatively) impacted. Increase in their social insurance premium would be dramatic and would surpass important legal differences between both employment and self-employment regimes.
VytisknoutZobrazeno: 29. 3. 2024 14:50