J 2019

Jaké dopady by přineslo narovnání mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými? Případo vá studie sociálního pojištění

ERBEN, Michal a Jiří ŠINDELÁŘ

Základní údaje

Originální název

Jaké dopady by přineslo narovnání mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými? Případo vá studie sociálního pojištění

Název česky

Jaké dopady by přineslo narovnání mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými? Případo vá studie sociálního pojištění

Název anglicky

Equalling the Taxation Burden between Employees and Self-Employed: the Case of Social Insurance in the Czech Republic

Autoři

ERBEN, Michal a Jiří ŠINDELÁŘ

Vydání

Scientia et Societas, Praha, Newton College, 2019, 1801-7118

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

50200 5.2 Economics and Business

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Označené pro přenos do RIV

Ano

Kód RIV

RIV/04274644:_____/19:#0000550

Organizační jednotka

Vysoká škola finanční a správní

Klíčová slova česky

Sociální pojištění; daňová elasticita; sociální reforma; důchodové pojištění

Klíčová slova anglicky

Social insurance; tax elasticity; social reform; pension insurance

Příznaky

Recenzováno
Změněno: 20. 4. 2020 11:57, Ing. Dominika Moravcová

Anotace

V originále

Tento článek se zabývá modelací dopadů vyrovnání odvodové zátěže sociálního pojištění mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými, prostřednictvím navýšení odvodů OSVČ. Jde o fenomén často diskutovaný v odborné literatuře, který nyní získává empirický rozměr. S využitím daňové elasticity jsme zkonstruovali model dopadů jak na příjmy státního rozpočtu, tak na čistý příjem průměrného sebezaměstnance, přičemž oboje bylo modelováno pro různé scénáře odvodové pružnosti. Naše analýza ukazuje, že při realisticky očekávatelné nižší elasticitě odvodů lze vyrovnání zátěže obou skupin realizovat jen díky vysokému nominálnímu nárůstu odvodů, který však značně negativně zasáhne OSVČ, které nemohou či nejsou ochotny ponížit svůj vyměřovací základ nezahrnutím části příjmů. V tomto segmentu tak dojde k dramatickému nárůstu odvodové zátěže, která dalece překračuje společný jmenovatel režimu zaměstnance a tzv. sebezaměstnání.

Anglicky

This paper deals with impact model of social insurance reform, based on an increase of social insurance premium of self-employed entrepreneurs to the level exhorted from employees. In the surveyed economy, the Czech Republic, this topic is a vocal point of scholarly and political discussion. Utilising the tax elasticity concept, we have constructed a quantitative model of impacts both on government budget income and average self-employed person net income. Different scenarios of premium elasticity were simulated. Our analysis indicates that lower elasticity is likely to be expected. Under this condition, high nominal increase in the social insurance burden is needed to equalise the self-employed and the employees’ premiums. This will, however, strongly affect those self-employed persons not able to optimize their taxable income, who will be the mostly (negatively) impacted. Increase in their social insurance premium would be dramatic and would surpass important legal differences between both employment and self-employment regimes.

Přiložené soubory