2019
Jaké dopady by přineslo narovnání mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými? Případo vá studie sociálního pojištění
ERBEN, Michal a Jiří ŠINDELÁŘZákladní údaje
Originální název
Jaké dopady by přineslo narovnání mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými? Případo vá studie sociálního pojištění
Název česky
Jaké dopady by přineslo narovnání mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými? Případo vá studie sociálního pojištění
Název anglicky
Equalling the Taxation Burden between Employees and Self-Employed: the Case of Social Insurance in the Czech Republic
Autoři
ERBEN, Michal a Jiří ŠINDELÁŘ
Vydání
Scientia et Societas, Praha, Newton College, 2019, 1801-7118
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50200 5.2 Economics and Business
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/04274644:_____/19:#0000550
Organizační jednotka
Vysoká škola finanční a správní
Klíčová slova česky
Sociální pojištění; daňová elasticita; sociální reforma; důchodové pojištění
Klíčová slova anglicky
Social insurance; tax elasticity; social reform; pension insurance
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 20. 4. 2020 11:57, Ing. Dominika Moravcová
V originále
Tento článek se zabývá modelací dopadů vyrovnání odvodové zátěže sociálního pojištění mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými, prostřednictvím navýšení odvodů OSVČ. Jde o fenomén často diskutovaný v odborné literatuře, který nyní získává empirický rozměr. S využitím daňové elasticity jsme zkonstruovali model dopadů jak na příjmy státního rozpočtu, tak na čistý příjem průměrného sebezaměstnance, přičemž oboje bylo modelováno pro různé scénáře odvodové pružnosti. Naše analýza ukazuje, že při realisticky očekávatelné nižší elasticitě odvodů lze vyrovnání zátěže obou skupin realizovat jen díky vysokému nominálnímu nárůstu odvodů, který však značně negativně zasáhne OSVČ, které nemohou či nejsou ochotny ponížit svůj vyměřovací základ nezahrnutím části příjmů. V tomto segmentu tak dojde k dramatickému nárůstu odvodové zátěže, která dalece překračuje společný jmenovatel režimu zaměstnance a tzv. sebezaměstnání.
Anglicky
This paper deals with impact model of social insurance reform, based on an increase of social insurance premium of self-employed entrepreneurs to the level exhorted from employees. In the surveyed economy, the Czech Republic, this topic is a vocal point of scholarly and political discussion. Utilising the tax elasticity concept, we have constructed a quantitative model of impacts both on government budget income and average self-employed person net income. Different scenarios of premium elasticity were simulated. Our analysis indicates that lower elasticity is likely to be expected. Under this condition, high nominal increase in the social insurance burden is needed to equalise the self-employed and the employees’ premiums. This will, however, strongly affect those self-employed persons not able to optimize their taxable income, who will be the mostly (negatively) impacted. Increase in their social insurance premium would be dramatic and would surpass important legal differences between both employment and self-employment regimes.