2020
Novodobý vývoj a stav vězeňství v České a Slovenské republice
BRUNOVÁ, MarkétaZákladní údaje
Originální název
Novodobý vývoj a stav vězeňství v České a Slovenské republice
Název česky
Novodobý vývoj a stav vězeňství v České a Slovenské republice
Název anglicky
Modern development and state of prison in the Czech and Slovak Republic
Autoři
BRUNOVÁ, Markéta (203 Česká republika, garant, domácí)
Vydání
1. vyd. Praha, 223 s. Teoretik, 2020
Nakladatel
Leges
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Odborná kniha
Obor
50501 Law
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Kód RIV
RIV/04274644:_____/20:#0000598
Organizační jednotka
Vysoká škola finanční a správní
ISBN
978-80-7502-408-4
Klíčová slova česky
vězeňství; československé vězeňství; trest odnětí svobody v nepodmíněné podobě; výkon trestu; věznice; umísťování
Klíčová slova anglicky
prison; Czechoslovak prison; imprisonment in unconditional form; imprisonment; prison; constitution for imprisonment; scheme of regulation; status of convicts; rights and duties of convicts; program of treatment; placement; relocation;
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 6. 4. 2021 12:18, Bc. Jan Peterec
V originále
Otázky výkonu trestu odnětí svobody jako nejpřísnější z trestních sankcí, které se ukládají fyzickým osobám, představují soustavně aktuální problematiku. Současně je to problematika velmi zajímavá, protože trest odnětí svobody v jeho nepodmíněné podobě představuje nejuniverzálnější ze sankcí ukládaných fyzickým osobám, sankci nejpřísnější a prováděnou ve specifických podmínkách výkonu trestu – v ústavech nebo ve věznicích. Je důležité mít na zřeteli, že česká a slovenská úprava mají společné kořeny, společná východiska, které pramení z několika desítek let, které tyto v současnosti již samostatné republiky koexistovaly v jednom státním celku. I proto je významné poznávat, jak se v novodobých dějinách vyvíjelo vězeňství ve společném státě, jakož i samostatně na území Čech a na Slovensku během existence společného státu i během krátkých období odloučení. Vězeňství je tímto vývojem nepochybně značně ovlivněno tak, jak je tomu i v případě trestné a vykonávací úpravy. V obou případech jde o stejná schémata právních předpisů, stejná trestní východiska a principy, o které se opírá vykonávací řízení. Kromě náčrtu novodobého vývoje vězeňství, postupně od roku 1918, je zajímavé poznávat základní východiska právní úpravy výkonu trestu odnětí svobody, a to tak ty hmotněprávní (trestní), jakož i procesní a v konečném důsledku i ty penologické – právní předpisy upravující přímo výkon trestu odnětí svobody, podzákonné či interní normy. Aktuální stav lze srovnávat, hodnotit, kriticky na něj nahlížet v kontextu sousední právní úpravy a v neposlední řadě, tyto úvahy mohou směřovat i k pozitivní inspiraci a změnám právní úpravy formou návrhů de lege ferenda.
Anglicky
The issues of imprisonment as the most severe of the criminal penalties imposed on natural persons are a constant issue. At the same time, this is a very interesting issue, since the imprisonment in its unconditional form constitutes the most universal of the sanctions imposed on individuals, the most severe and executed under specific conditions of imprisonment - in institutions or in prisons. It is important to bear in mind that the Czech and Slovak regulations have common roots, common starting points that stem from several decades, which these now separate republics coexisted in one state unit. That is why it is important to know how the modern state prison has developed in the common state, as well as independently in the territory of the Czech Republic and Slovakia during the existence of the common state and during short periods of separation. The prison is undoubtedly influenced by these developments, as is the case with criminal and enforcement measures. In both cases, these are the same legislative schemes, the same penalties and the principles underpinning the enforcement procedure. In addition to the outline of the modern development of the prison, gradually since 1918, it is interesting to know the basic starting points of the legislation on imprisonment, both the substantive (criminal) as well as procedural and ultimately the penological legislation directly regulating the imprisonment, sub-legal or internal standards. The state of play can be compared, evaluated, critically viewed in the context of neighboring legislation and, last but not least, these considerations can also lead to positive inspiration and regulatory changes in the form of de lege ferenda proposals.