B 2020

Novodobý vývoj a stav vězeňství v České a Slovenské republice

BRUNOVÁ, Markéta

Základní údaje

Originální název

Novodobý vývoj a stav vězeňství v České a Slovenské republice

Název česky

Novodobý vývoj a stav vězeňství v České a Slovenské republice

Název anglicky

Modern development and state of prison in the Czech and Slovak Republic

Autoři

BRUNOVÁ, Markéta (203 Česká republika, garant, domácí)

Vydání

1. vyd. Praha, 223 s. Teoretik, 2020

Nakladatel

Leges

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Odborná kniha

Obor

50501 Law

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/04274644:_____/20:#0000598

Organizační jednotka

Vysoká škola finanční a správní

ISBN

978-80-7502-408-4

Klíčová slova česky

vězeňství; československé vězeňství; trest odnětí svobody v nepodmíněné podobě; výkon trestu; věznice; umísťování

Klíčová slova anglicky

prison; Czechoslovak prison; imprisonment in unconditional form; imprisonment; prison; constitution for imprisonment; scheme of regulation; status of convicts; rights and duties of convicts; program of treatment; placement; relocation;

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 6. 4. 2021 12:18, Bc. Jan Peterec

Anotace

V originále

Otázky výkonu trestu odnětí svobody jako nejpřísnější z trestních sankcí, které se ukládají fyzickým osobám, představují soustavně aktuální problematiku. Současně je to problematika velmi zajímavá, protože trest odnětí svobody v jeho nepodmíněné podobě představuje nejuniverzálnější ze sankcí ukládaných fyzickým osobám, sankci nejpřísnější a prováděnou ve specifických podmínkách výkonu trestu – v ústavech nebo ve věznicích. Je důležité mít na zřeteli, že česká a slovenská úprava mají společné kořeny, společná východiska, které pramení z několika desítek let, které tyto v současnosti již samostatné republiky koexistovaly v jednom státním celku. I proto je významné poznávat, jak se v novodobých dějinách vyvíjelo vězeňství ve společném státě, jakož i samostatně na území Čech a na Slovensku během existence společného státu i během krátkých období odloučení. Vězeňství je tímto vývojem nepochybně značně ovlivněno tak, jak je tomu i v případě trestné a vykonávací úpravy. V obou případech jde o stejná schémata právních předpisů, stejná trestní východiska a principy, o které se opírá vykonávací řízení. Kromě náčrtu novodobého vývoje vězeňství, postupně od roku 1918, je zajímavé poznávat základní východiska právní úpravy výkonu trestu odnětí svobody, a to tak ty hmotněprávní (trestní), jakož i procesní a v konečném důsledku i ty penologické – právní předpisy upravující přímo výkon trestu odnětí svobody, podzákonné či interní normy. Aktuální stav lze srovnávat, hodnotit, kriticky na něj nahlížet v kontextu sousední právní úpravy a v neposlední řadě, tyto úvahy mohou směřovat i k pozitivní inspiraci a změnám právní úpravy formou návrhů de lege ferenda.