V originále
Monografie vychází z členění dávek sociálního zabezpečení na pojistné a nepojistné. Kritérium pojistných a nepojistných dávek sociálního zabezpečení je odborníky i občany často používané, ukazuje se, že je v teoretické hierarchii vysoko postavené, avšak z hlediska rozlišovací schopnosti poměrně hrubé. Teoretická analýza identifikovala dimenze problému pojistných a nepojistných dávek v sociální politice, význam věcného přístupu k dávkám z hlediska zabezpečení jednotlivých životních situací a využití principů ekvivalence v sociálním pojištění. Následně byla provedena dekompozice členění pojistné/nepojistné na dílčí kritéria a byly vyhodnoceny existující dávky pomocí těchto kritérií. Významným metodologickým prvkem je též mezinárodní komparace, a to jak na úrovni jednotlivých dávek, tak i sociálních modelů a jejich využití ve vyspělých zemích. Bylo provedeno rozčlenění nepojistných dávek podle jejich role v systému (chudinské dávky sociální potřebnosti versus selektivní podpora uznaných sociálních situací). Byl důkladně zmapován vývoj českého systému s ohledem na významné determinující události pro konstrukci systému dávek. Cílem studie nebylo navrhovat reformu konkrétních dávek, ale poukázat na to, kde se nastavení systému dostává do rozporu s jednotlivými kritérii používanými pro klasifikaci dávek. Dalším cílem bylo teoreticky a prakticky vymezit základní principy pro dávky ve vazbě na skutečnou situaci řešenou prostřednictvím sociálního zabezpečení.
Česky
Monografie vychází z členění dávek sociálního zabezpečení na pojistné a nepojistné. Kritérium pojistných a nepojistných dávek sociálního zabezpečení je odborníky i občany často používané, ukazuje se, že je v teoretické hierarchii vysoko postavené, avšak z hlediska rozlišovací schopnosti poměrně hrubé. Teoretická analýza identifikovala dimenze problému pojistných a nepojistných dávek v sociální politice, význam věcného přístupu k dávkám z hlediska zabezpečení jednotlivých životních situací a využití principů ekvivalence v sociálním pojištění. Následně byla provedena dekompozice členění pojistné/nepojistné na dílčí kritéria a byly vyhodnoceny existující dávky pomocí těchto kritérií. Významným metodologickým prvkem je též mezinárodní komparace, a to jak na úrovni jednotlivých dávek, tak i sociálních modelů a jejich využití ve vyspělých zemích. Bylo provedeno rozčlenění nepojistných dávek podle jejich role v systému (chudinské dávky sociální potřebnosti versus selektivní podpora uznaných sociálních situací). Byl důkladně zmapován vývoj českého systému s ohledem na významné determinující události pro konstrukci systému dávek. Cílem studie nebylo navrhovat reformu konkrétních dávek, ale poukázat na to, kde se nastavení systému dostává do rozporu s jednotlivými kritérii používanými pro klasifikaci dávek. Dalším cílem bylo teoreticky a prakticky vymezit základní principy pro dávky ve vazbě na skutečnou situaci řešenou prostřednictvím sociálního zabezpečení.