Kolektiv autorů
Lidský kapitál a investice do vzdělání Vydání připravil doc. Radim Valenčík, CSc.
Vydala vysoká škola finanční a správní, o.p.s.. 101 00 Praha 10, Estonská 500. v edici EUPRESS v roce 2005 jako svou 51. publikaci První vydání, počet stran 184
Sazbu zhotovil a vytiskl PrintActive s.r.o., 400 01 Csu' nad Labem, Štefánikova 29
dobfe placeným, třeba proto, že se rozhodli působit vneziskovém sektoru, a jimž tedy vzděláni nic nevy neslo"
Problém s tendenci ke kralíkamizaci školství spočívá také vtom. že zatímco u některých oboru nebo předmětu je ro/dil me/i schopnostmi absolventa vyškoleného pomoci vzdělávací technologie A a technologie B malý. u jiných oboru je takový rozdíl již významný a u dalších oboru je technologie A již prakticky nepoužitelná Je tedy třeba řešit otázku, jak v tor. zainteresovaném školství předejit tomu. aby se školy zainteresovaly především na snižováni kvalitv Výuky a na likvidaci nákladných ii obtížně králikárnizovatelných oborů a předmětu Tento problém si co do významu nijak nezadá s problémem, jak do systému integrovat podporu oboru s nízkou ..tržní hodnotou" absolventu, avšak s významnými pozitivními extern alitami
Ukazuje se tedy. že zainteresovat školy na zvyšováni kvality výuky není tak jednoduché, a to ani když phimeme předpoklad, že vyšší kvalita vzdělaní vždy implikuje vyšší celoživotní příjmy absolventa Systém časově neomezené absolventské daně má však mnohem lepši předpoklady naplnil cíle zainteresovaného školství, než systém odloženého školného Ani zavedeni absolventské daně však nemůže přinést nic pozitivního, pokud se tržně konformní ziskové stimuly nepodaří náležitě vyvážit a skloubit s prvky ..osvícenského absolutizmu".
Soukromě vywké fkolsni re Strategii hospodářského ruitu ČR doc. Ing. Mojmír Helísek, CSc.
Strategie hospodářského růstu České republiky )SHR> představuje zásadní koncepční materiál, formulující priority pro koordinaci jednotlivých součástí hospodářské politiky do roku 2(M3 a s tím související nasměrování prostředku z fondu EU v období 2007-13 Dále má SHR sloužit k orientaci podnikov é sťerv v hospodářských záměrech vlády.
Cílem Strategie je zvýšeni konkurenceschopnosti ČR na mezinárodních trzích a zrychleni hospodářského růstu tak. abv ekonomická úroveň ČR (HDP na 1 obyvatele) dosáhla v r 2013 průměru Evropské unie (EU-25) Vzhledem k tomu. že v roce 2004 tato úroveň dosahovala 71 %. předpokládá SHR pro dosaženi uvedeného cite udržovat průměrné ročni tempo růstu reálného HDP 6 %.
Strategie je vy stavěna na pěti pilířích, určujících konkurenceschopnost ekonomiky ČR Jde o pilíře Institucionální prostředí. Zdioje financováni. Infrastruktura. Rozvoj lidských zdrojů v zdělav ani a zaměstnanost a Výzkum, vývoj a inovace.
Strategie hospodářského růstu byla vvtvořena na základě usneseni vlády ČR i května roku 2004 a jako návrh SHR" odsouhlasena v Radě pro výzkum a vý voj 10. 6. 2005. Po změnách, které byly v návrhu SHR provedeny na základě připomínek jednotlivých resortu, zástupcu podnikové sféry a zejména odboru (ČMKOS). vzala vláda Strategii hospodářského růstu na vědomi 20. 7. 2005.
,s Teprve po \yhodnoceni Stralegie 7 hlediska jejích dopadů na životni prostředí ji biide vláda schvalovat, což se očekává no podzim 2005
89
Návrh S HR: krok vpřed
Návrh Strategie v oblasti rozvoje lidských zdroju, konkrétně pak rozvoje vzdělávací soustavy, sleduje následující linii:
v rozvoji lidských zdroju je nejduležitějši vzděláváni poskytované \zdělávaci soustavou.
tato soustav a by měla být vysoce kv alitni a flexibilní.
- k tomu jsou zapotřebí dostatečné finanční zdroje, a to:
o  ..veřejné investice na \ zdělav ani."
o   další formy financováni, jmenovitě ze strukturálních ľondu EU. z partnerství veřejného a soukromého sektoru a z privátních zdrojů
Návrh SHR dále výslovně předpokládá ..zavést poplatky za studium i na veřejných vysokých školách" (s. 92). Kromě jejich (implicitního) významu jako jednoho z výše uvedených privátních finančních zdrojů k zabezpečeni kvalitní a flexibilní vzdělávací soustaw je sm\ slem těchto poplatku:
provázat poptávku studentu po studiu s podmínkami na trhu práce.
zvýšit motivaci studentů a pedagogů k vyššímu výkonu.
zvýšit úspěšnost při zakončováni studia.
Návrh SHR dale výslovně konstatuje potřebu ..zvýšení nabídky terciárního vzděláváni."'9 a to konkrétně ^.pokračovat v rozšiřováni praktičtěji zaměřeného vyššího odborného a bakalářského studia" (s. 93 - 94). Není zde však nijak specifikováno. jakými cestami má být tohoto ..zvýšeni nabídky" dosaženo, zejména není nijak vyjádřena souvislost mezi zavedením školného (..poplatku") a rozšířením studijní kapacitv na veřejných vysokvch školách
Kromě požadavku na zavedeni školného na veřejných VŠ návrh SHR také překvapivě odvážně konstatuje silnou uzavřenost stávajícího vzdělávacího systému sociálně slabým skupinám: ..Pravděpodobnost, že děli rodičů se základním vzděláním nebo s výučním listem absolvují vysokou školu, je téměř 9krát nižší. než. u děti vysokoškoláku" (s. 90). Pro zachovaní rovného přístupu ke v zdělaní i pro sociální skupiny s nízkymi příjmy proto návrh SHR předpokládá:
- zavedení státních sociálních stipendii.
- podpořit funkční systém půjček na studium
koordinovat stávající státní sociálni podpory s poskytovaním stipendii z.pomoci EU (získáni této pomoci a nárůst přijmu dane domácnosti totiž v současnosti vede ke ztrátě sociální podpory)
V hulili verze: krok vzad
Vládni verze Strategie přebírá z návrhu konstatovaní potřeby rozšířit nabídku terciárního vzděláváni (konkrétně v oblasti vysokvch škol se očekává nárost studentů ze současných 276 tis. na 330 tis v r 2010)41 Ani zde však není specifikováno, jakými cestami toho dosáhnout
Terciární vzdělávám zahrnuje podle metodik) OFCD jednak tvp A. což je bakalárske a magis^rské vysokoškolské studium, jednak tvp B, což je nevysokoškolské pomaturitní studium Typu B odpovídají v ČR VOŠ, poslední dva ročník) konzervatoři a VS kurzy nesměřujíc! k uděleni utulu. V r. 2002 mělo v populaci 25 -64 Id terciami vzdělám v zemích OF.CD v průměru 24 % obvv atelstv a (16 % typ 1, 8 "/«tvp B), v ČR 12 % (v údajích o ČR nejsou rozlišeny typy A a B). Viz Fducaaon st a Glance. Paris, OKCD 2004. * Dule návrh SHR obsahuje rozčleněni úrovni terciárního vzděláváni (ti úroveň bakalárskeho, magisterského a doktorského studial. zlepšeni kvalit) studijních programů a usnadněni prístupu kc vzdělaní 11 Dlouhodobý záměr činnosti v vsokych skol na období 2006-10. s 5
90
Na rozdíl od návrhu však vládni verze SHR vy poušti „privátní zdroje ~ k zabezpečeni „vysoce k v alimi a flexibilní" v zdělav aci soustavy a samozřejmí také „poplatky na verejných vysokých školách" (přitom nejde o to, že by „poplatky." tj. školné, byly ve vládni verzi SHR diskutovány a zamítnuty, nýbrž jde o úplne \ vpuštěni tohoto problému) Objasněni, proč MŠMT ČR „prozatím neuvažuje o plošném zavedení školného.** je však obsaženo v Dlouhodobém záměru na období 2006-10 (spočívá jednak v neexistenci systému studentských půjček a grantu, jednak v již tak značné nerovnosti v přístupu k vysokoškolskému \ zděláni v ČR)
Pasáže \ návrhu SHR. ve kterých se hovoří o uzavřenosti školství sociálně slabým skupinám, jsou nahra/eny konstatováním o ..selektivnosu vzdělávacího systému,"* a to zejména diky přechodu časti děti ze základních škol na víceletá gymnázia Vládni verze SHR dále požaduje (navíc oproti návrhu SHR) rozšiřováni nabídky úplného středního vzděláni jako nezbytný předpoklad k zvyšováni počtu absolventu vysokých škol
Kde zůstaly soukromé vysoké školy
O významu soukromého školství obecně nebo o soukromých vysokých školách speciálně se Strategie hospodářského růstu ČR nezmiňuje ani slovem v žádné verzi/12 Jsou-h v ni vysoké školy specifikovány, pak výlučně jako veřejné vysoké školy Jde zřejmě o pokračováni trendu příliš ..nezv íditelňovat"* soukromé vysoké školy, což se dá usoudit z následujícího vývoje. Zatímco Dlouhodobý zaměř činnosti vysokých škol na období 2(KKV05 i tzv Bílá kniha (=Národni program rozvoje vzděláváni v ČR z r. 2001) explicitně počítaly snovými soukromými vysokými Školami, pak Koncepce reformy vysokého školství (20O4) o dalším rozšiřováni studijních příležitosti v oblasti soukromého vysokého školství nehovoří (a to přesto, že jako jedno / vysvětleni dosavadního nárůstu kapacity vysokých škol uv ádi právě nárůst studentu soukromých škol)."1*' Dlouhodobý záměr činnosti vysokých škol na období 2006-10 již naopak konstatuje, že „slabou stránkou** institucionálního rozvoje vysokého školství je „velký počet soukromých vysokých škol - roztříštěnost na malé instituce" (s. 27). Aktualizace Dlouhodobých záměru na roky 2005 a 2006 se (na rozdíl od Aktualizace na r 2004) problematikou soukromých vysokých škol vůbec nezabývají.
Absence soukromý ch vysokých škol v SHR je překv apiv á o to vice. že:
SHR se nezmiňuje o doposud stále deklarovaném úmyslu MSMT zakládat nove v eřejné vysoké školy neuniverzitního typu. které Koncepce reformy vysokého školství zmiňuje jako jedine pro rozšířeni a doplněni bakalářského studia Ty by měly vznikat z „ambiciózních vyšších odborných škol", v počtu zhruba po jedné v každém kraji. Prozatím vznikla pouze jedna takováto škola (Vysoká škola polytechnická v Jihlavě), a to přesto, že již v Koncepci reformy je kritizována pomalost vytvářeni těchto nových škol.
- vyznám soukromých vysokých škol pro další nárůst vzdělávacích příležitosti je ze strany MŠMT ČR výslovně uznáván4' Tyto školy začaly vznikat tepně od r. 1999, v současnosti však vzdělávají již 18.1 tis. studentu Meziroční nárůsty počtu studentu zde činí řádov ě několik desítek procent;
* Přitom v podkladových materiálech, kteří zaslaly Radé pro výzkum a vývoj jednotlivé resorty, a které byly /pracovaný jako tzv Východiska Strategie hospodářského růstu (prosinec 2004}, se v cash od MŠMT CR ale?pon konstatuje, ze .rozmanitost vzdéláni v CR, i diky působeni soukromých Skol. neustále roste" (s. 29). 0 Dalšími okolnostmi jsou zavedeni stmkťJrov aného třístupňového studia a rozvoj kombinovaných forem
studia
" Koncepce reformy vysokého Školství, 20O4 Tento cil MŠMT ČR se opakuje i v novém Dlouhodobém zámeru činnosti wsokých škol na období 2006-10.
" Viz Koncepci reformy, s. 10; Dlouhodobý zámér 2006-10, s. 3 -4
91
soukromé vysoké Školy přispívají k velmi potřebné regionální diferenciaci nabídky vzděláváni
Nárůst význámu soukromý ch vysokých Skol ilustruje následující tabulka.
	počet škol (2004/05)	počet studentu (v tis )		regionální rozmístěni YŠ		
		2001/022)	2> •' M i :	Praha	Bmo	ostatní
vereine VŠ	291)	198.0	276.0	9	6	14
soukromé VŠ	40	1.6	IX. 1	21	4	15
Pozn.:
1) Včetně 4 státních vysokých škol
2) První akademicky rok se zápisem studentu na soukromých vysokých školách.
Prameny Koncepce reformy vysokého školství (2004), Dlouhodobý záměr činnosti vysokých škol na období 2006-10. WWW.IUSU8.C2
Jako celek je Strategii hospodářského růstu ČR významnou a dobře zpracovanou koncepci, samozřejmě s mnoha polemickými místy Skutečnost, že žádným způsobem nespecifikuje budoucí význam soukromého vysokého školství v dalším rozvoji lidsky ch zdroju v ČR je však bohužel něco více. než jen drobnou vadou na kráse
Literatura:
■ Dlouhodobý záměr vzdělávaci a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvurči činnosti pro oblast vysokých škol na období 2006-10. MŠMT ČR. Praha 2005. Aktualizace pro r. 2006.
•   Educarion at a Glance. OECD, Pans 2lX)4.
■ Koncepce reformy vysokého školství v ČR. MŠMT ČR. Praha 2004.
■ Národní program rozvoje v zdělavani v ČR (Bilá kniha). MŠMT ČR. Praha 2001.
■ Návrh Strategie hospodářského růstu ČR (Rada pro výzkum a vývoj. 10. 6. 2005).
■ Strategie hospodářského růstu ČR (aktuálni verze k 1. 8 2005).
■ Východiska Strategie hospodářského mstu (prosinec 2004)
Některé smíry kritiky teorie lidskéhn kapitálu doc. Ing. Božena Kadeřábková. CSc.
Není pochyb o tom. že teone lidského kapitálu se v posledních čtyřiceti letech stala základnou pro vědecké zkoumání a také podnětem mnoha empirický ch výzkumu Ale tato teone není všeobecně přijímána a není jediným pohledem a vysvětlením vztahu mezi kvalifikaci a prijmem, resp. vysvětlením odměny výrobního faktoru práce Všeobecná shoda mezi ekonomy panuje v tom. že existuje pozitivní korelace mezí úrovni kvalifikace a výši výdělku Shoda už nepanuje v otázce priem, které vedou ke zmíněné pozitívni korelaci. Empirické výzkumy jsou ve své podstatě nepřímé, neboť jsou vystaveny na předpokladu pozitivní korelace mezi vzděláním a příjmy a pak jsou vyvozeny závěry z empirických údaiti. že tomu tak je, neboť vyšší vzděláni zvy suje produktivitu práce zaměstnance a ten je diky ni lépe placen Avšak je to skutečně vzdělaní a kvalifikace, které zvyšuji produktivitu'' Položeni léto otázky vedlo k vy budováni alternativ nich hypotéz k teorii lidského kapitálu a ke kritice teone lidského kapitálu a lim i ke kritice neoklasické teorie mzdové sazby jako ceny práce.
92