Společnost prochází kontinuálním vývojem. To se týká také moderních muzeí, která jsou součástí ekonomik. Mezi hlavní úkoly muzeí patří udržení dějin lidstva, což klade vysoké nároky na muzejní personál. Úroveň péče o kulturní dědictví se odvíjí od úrovně personálu inkriminovaných muzeí. Personalistiku tak lze vnímat jako „soft“ muzejní disciplínu, kterou lze obohatit o „hard“ přístupy managementu. Z těchto predikcí vyvstávají některé výzkumné otázky, jako například jaké jsou hlavní faktory pro HR management v muzeích, nebo jak neustále zlepšovat rozvoj osobních kompetencí? Cílem výzkumu je proto definování zásadních faktorů pro rozvoj kompetencí lidských zdrojů v muzeích s důrazem na zvyšování efektivity. Splnění takto zkonstruovaného zadání naplňuje dotazování, doplněné několikastupňovou Likertovou škálou. Testován je výběrový soubor 810 muzeí v prostoru EU 27. Ověření reliability je kalkulováno Cronbachovou alfou, přičemž k determinaci závislých prvků personální oblasti je aplikována Personova korelace. Z předložených výsledků a zkonstruovaného modelu lze vyčíst odpovědi na vyvstalé otázky. Mezi hlavní výsledky výzkumu je tak možné zařadit ustanovení auditu jako nástroje pro konzultační funkci personálního managementu a ustanovení controllingu jako nástroje, který slouží k dosažení personálních cílů muzeí. Tyto výsledky rozvíjejí konceptuální poznatky personálního managementu, čímž jsou zpřesňovány manažerské teorie pro muzejní praxi.