V originále
Before 2020, online education rarely played a significant role in educational strategies of universities. Online courses were quite exceptional and factually non-existing at lower levels of schools. When the COVID-19 pandemic locked them down, they faced a shock because they have virtually no experience and had to improvise. This learned them about the importance of online education. Still, they often see this mode as a replacement for classroom education only. As a result, their educational practices are not always coordinated and are rarely subjects of any cross-institutional standardization. For years, the authors participated in online teaching and learning at the sole Slovak university with a long-term strategy of this sort. Every course has its online partner and all students can select between its online and on-site format. Such education has been demanding due to its necessity to develop and to perform both "soft" and "hard" teaching methodologies and practices. At the same time, in times of the pandemic they proved their value. In our contribution, we outline a strategy, which can be used for reaching a similar goal. We point to a variety of factors: the organization of the work, design and development of courses, staff development, teachers’ personality, their knowledge, specific skills and expected experience. It guarantees the sustainability of top-quality teaching and learning. The key stages in designing and developing it are: • Acceptance of the strategic importance of massive online education, • Transformation of learning objectives and creation of supportive digital content, • Staff development and in-service teacher training, • Development of virtual classrooms, laboratories and courses • Execution of courses and quality control, • Sustainable development of online methodology and its practices. The stages must be coordinated and implemented across the institution. Only then they will form an optimal environment in which everyone can orient him/herself and lose a minimum time by guessing what to do, when and how. Such Virtual University must be equally well-defined as the real one is. Our philosophy of the virtual university is based on Stracke’s principles of Open Education (Stracke, 2018): 1. Learners cannot be forced to learn but can only learn by themselves. 2. Learners have to explore and create their own knowledge, skills, and competences. 3. Educators should not be teachers but facilitators of these self-directed learning processes. Then, we will present how these principles can be incorporated into the real online courses, what activities have to teachers and students perform to reach the top quality of teaching and learning online.
Česky
Před rokem 2020 hrálo online vzdělávání zřídka významnou roli ve vzdělávacích strategiích univerzit. Online kurzy byly na nižších úrovních škol zcela výjimečné a fakticky neexistovaly. Když je pandemie COVID-19 uzamkla, čelili šoku, protože neměli prakticky žádné zkušenosti a museli improvizovat. Tím se dozvěděli o důležitosti online vzdělávání. Přesto tento režim často považují pouze za náhradu výuky ve třídě. Výsledkem je, že jejich vzdělávací postupy nejsou vždy koordinovány a jsou zřídka předmětem jakékoli interinstitucionální standardizace. Autoři se po celá léta podíleli na online výuce a učení na jediné slovenské univerzitě s dlouhodobou strategií tohoto druhu. Každý kurz má svého online partnera a všichni studenti si mohou vybrat mezi jeho online a místním formátem. Takové vzdělávání je náročné vzhledem k jeho potřebě rozvíjet a provádět jak „měkké“, tak „tvrdé“ metodiky a postupy výuky. Zároveň v době pandemie prokázali svoji hodnotu. V našem příspěvku načrtneme strategii, kterou lze použít k dosažení podobného cíle. Poukazujeme na řadu faktorů: organizaci práce, design a rozvoj kurzů, rozvoj zaměstnanců, osobnost učitelů, jejich znalosti, specifické dovednosti a očekávané zkušenosti. Zaručuje udržitelnost špičkové výuky a učení. Klíčové fáze při jeho navrhování a vývoji jsou: • Přijetí strategického významu masivního online vzdělávání, • Transformace učebních cílů a tvorba podpůrného digitálního obsahu, • Rozvoj zaměstnanců a další vzdělávání učitelů, • Rozvoj virtuálních učeben, laboratoří a kurzů • provádění kurzů a kontrola kvality, • Udržitelný rozvoj online metodiky a jejích postupů. Fáze musí být koordinovány a prováděny napříč institucí. Teprve poté vytvoří optimální prostředí, ve kterém se každý může orientovat a ztratit minimální čas hádáním, co dělat, kdy a jak. Taková Virtuální univerzita musí být stejně dobře definována jako ta skutečná. Naše filozofie virtuální univerzity je založena na Strackeových principech otevřeného vzdělávání (Stracke, 2018): 1. Studenti nemohou být nuceni se učit, ale mohou se učit sami. 2. Studenti musí prozkoumat a vytvořit si vlastní znalosti, dovednosti a kompetence. 3. Pedagogové by neměli být učiteli, ale zprostředkovateli těchto samoučících procesů učení. Poté představíme, jak lze tyto principy začlenit do skutečných online kurzů, jaké činnosti mají učitelé a studenti provádět, aby dosáhli nejvyšší kvality výuky a učení online.