D 2020

The future of shared economy in the economic system

BLAŽEK, Lukáš

Basic information

Original name

The future of shared economy in the economic system

Name in Czech

Budoucnost sdílené ekonomiky v ekonomickém systému

Authors

BLAŽEK, Lukáš

Edition

1. vyd. Steyr Austria, The future of shared economy in the economic system. In Margarethe Überwimmer, Robert Füreder, Michael Schmidthaler, Markus Vorderwinkler. Cross-Cultural Business Conference 2020. p. 219-233, 15 pp. 2020

Publisher

Bibliographic information published by Deutsche Nationalbibliothek

Other information

Language

English

Type of outcome

Stať ve sborníku

Field of Study

50200 5.2 Economics and Business

Country of publisher

Austria

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Publication form

electronic version available online

Organization unit

University of Finance and Administration

ISBN

978-3-8440-7301-0

Keywords (in Czech)

sdílená ekonomika regulace cirkulární ekonomika

Keywords in English

shared economics regulation circular economy

Tags

International impact
Změněno: 21/3/2022 08:25, Pavlína Ondrová

Abstract

V originále

Based on the above data, it can be stated that the elements of SE will be the most significant in the services sector. However, as the shared economy is closely linked to the digital economy, all sectors will be affected to some extent by this trend. The impact on industrial manufacturers will be that when people share, for example, cars or garden tools, their sales and production will be reduced. Manufacturers will thus have to offer their customers something extra and thus connect more closely with the service sector. They may even offer some form of shared platforms themselves. Furthermore, the importance of intermediaries and intermediaries, who usually add almost no value to the final product, will be significantly reduced - supply chains will be more integrated and relationships between sellers and buyers will be more direct. Even with truly purely manufacturing companies, we cannot be sure that they will be able to afford to leave everything, because they will have to increase flexibility and shorten delivery times precisely because of the growth of SEs and the possible active involvement of competitors. Another important factor is the relationship between shared economy and innovation. Innovation is no longer just about scientific discovery, research and development. The future is at least in business and commerce - much more in unscientific innovations, in the innovation of existing business models. This can be illustrated by the example of low-cost airlines using virtually the same aircraft, the same airports, the same equipment as large airlines, but radically modernizing their business model, and that was the basis of their success. This is exactly what we can find in a shared economy - the way its businesses operate, the way they organize their business, the way they serve existing customer needs in a new, different way. In addition, we can see that they have been able to find new customer needs or start using untapped resources. And that could inspire us all in business. It follows from the above that there is a need to focus more on SE in the academic environment. Developments need to be monitored in detail and comprehensively. Recent trends show that SE is affecting and will become even more dominant in the economies of most economies in the future. Thinking is - and now cannot be estimated - where SE will develop. During the massive development, this would have a major impact, especially on the producers of tangible goods, where the number of goods produced may drop significantly. The decline in this production output affects the amount of sales and thus the overall economic results of companies. Based on the presented article, it can at least be stated that in order to remain competitive, these manufacturers must reconsider their strategies for the future and monitor the development of SE and respond to it (adapt). Time will tell if this is the right way.

In Czech

Na základě uvedených údajů lze konstatovat, že prvky SE budou nejvýraznější v sektoru služeb. Jelikož ale sdílená ekonomika úzce souvisí s digitální ekonomikou, budou tímto trendem do jisté míry ovlivněny všechny sektory. Dopad na průmyslové výrobce bude ten, že když lidé sdílejí například auta nebo zahradní nářadí, sníží se jejich prodej a výroba. Výrobci tak budou muset svým zákazníkům nabídnout něco navíc a těsněji se tak propojit se sektorem služeb. Mohou dokonce sami nabízet nějakou formu sdílených platforem. Dále se výrazně sníží význam prostředníků a zprostředkovatelů, kteří obvykle nepřidávají téměř žádnou hodnotu konečnému produktu – dodavatelské řetězce budou integrovanější a vztahy mezi prodejci a kupujícími budou přímější. Ani u skutečně čistě výrobních firem si nemůžeme být jisti, že si budou moci dovolit vše opustit, protože budou muset zvýšit flexibilitu a zkrátit dodací lhůty právě z důvodu růstu SE a případného aktivního zapojení konkurentů. Dalším důležitým faktorem je vztah sdílené ekonomiky a inovací. Inovace již nejsou jen o vědeckých objevech, výzkumu a vývoji. Budoucnost je přinejmenším v podnikání a obchodu – mnohem více v nevědeckých inovacích, v inovaci stávajících obchodních modelů. Lze to ilustrovat na příkladu, kdy nízkonákladové aerolinky používají prakticky stejná letadla, stejná letiště, stejné vybavení jako velké aerolinky, ale radikálně modernizují svůj obchodní model, a to byl základ jejich úspěchu. To je přesně to, co můžeme najít ve sdílené ekonomice – způsob, jakým její podniky podnikají, jak organizují své podnikání, jak slouží stávajícím potřebám zákazníků novým, jiným způsobem. Navíc můžeme vidět, že dokázali najít nové potřeby zákazníků nebo začít využívat nevyužité zdroje. A to by nás všechny v podnikání mohlo inspirovat. Z výše uvedeného vyplývá, že je třeba se na SE v akademickém prostředí odborněji zaměřit. Vývoj je potřeba podrobně a komplexně sledovat. Nedávné trendy ukazují, že SE ovlivňuje a v budoucnu bude ještě dominantnější v ekonomikách většiny ekonomik. Přemýšlení je – a nyní nelze odhadnout – kde se bude SE vyvíjet. V průběhu masivního rozvoje by to mělo zásadní dopad zejména na výrobce hmotného zboží, kde může výrazně klesnout počet vyráběného zboží. Pokles této produkční produkce má vliv na výši tržeb a tím i na celkové hospodářské výsledky firem. Na základě předloženého článku lze alespoň konstatovat, že pro udržení konkurenceschopnosti musí tito výrobci přehodnotit své strategie do budoucna a sledovat vývoj SE a reagovat na něj (přizpůsobit se). Zda je to správná cesta, ukáže čas.