B_DS_1 Dějiny sociologie 1

Vysoká škola finanční a správní
zima 2013
Rozsah
2/1. 8 hodin KS/semestr. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Petra Raudenská, Ph.D. (cvičící)
Garance
PhDr. Petra Raudenská, Ph.D.
Sekce managementu a marketingu (FES, KEM) – Katedra ekonomie a managementu (FES, KEM) – Katedry – Vysoká škola finanční a správní
Kontaktní osoba: Bc. Jan Peterec
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
B_DS_1/cSPH: každé liché úterý 14:00–14:44 E305, každé liché úterý 14:45–15:30 E305, P. Raudenská
B_DS_1/pSPH: každé sudé úterý 14:00–14:44 E305, každé sudé úterý 14:45–15:30 E305, každé sudé úterý 15:45–16:29 E305, každé sudé úterý 16:30–17:15 E305, P. Raudenská
Předpoklady
Nejsou vyžadovány žádné předpoklady
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.
Cíle předmětu
Na konci tohoto kurzu bude student schopen porozumět a vysvětlit klíčové postavy současné sociologie, její hlavní koncepce a paradigmata, také vývoj sociologické teorie a obecné metodologie. Interpretovat nejen obecný historický a intelektuální kontext klasické sociologie, ale také institucionální vývoj v raných formativních obdobích vývoje sociologie, a to, jak se utvářela sociologická výzkumná praxe v jednotlivých národních tradicích (zejména v USA, Francii, Německu a Velké Británii). Studenti, kteří úspěšně dokončí daný kurz tak: a)získají teoretické znalosti v oblasti dějin sociologického myšlení; b)získají schopnost aplikovat získané vědomosti do výkladu současného dění a vysvětlit jeho příčiny; c)pochopí roli, význam a funkci sociologie v moderních společnostech; d)získají schopnost kritického myšlení e)se seznámí s počátky sociologických výzkumů a jejich metodami.
Osnova
1. Historický a intelektuální kontext vzniku sociologie. Předmět dějin sociologie. Podmínky vzniku sociologie. Vztah sociologie k sociální filosofii a k filosofii dějin. Vnitřní diferenciace sociologie a její příčiny. Obecná klasifikace základních směrů v dějinách sociologie. Smysl studia dějin sociologie. 2. Pozitivistická tradice: A. Comte. Comte a jeho doba. Pojem pozitivismu. Comte a Saint-Simon. Comtova teorie vědy. Předmět a úkoly sociologie. Sociologické metody. Sociální dynamika a sociální statika. Pozitivní politika a vize budoucnosti. Comtovo místo v dějinách sociologie. 3. Herbert Spencer a sociologický evolucionismus. Předmět sociologie. Její cíle a úkoly. Obtíže při její výstavbě. Spencerův naturalismus, organicismus a evolucionismus. Klasifikace a typologie společností. Společnost vojenská a průmyslová. Analýza společenských institucí. Spencerovy politické názory. Spencerův vliv v soudobé sociální teorii. 4. Místo Karla Marxe v dějinách sociologie. Vztah materialistického pojetí dějin a sociologie. Podmínky vzniku Marxovy teorie společnosti. Pojem společensko-ekonomické formace. Pojetí třídní struktury a státu. Společenské bytí a společenské vědomí. Teorie společenského vývoje. Hlavní rysy Marxovy badatelské metody. Postava B. Engelse. Historické osudy Marxovy teorie. 5. Psychologismus v sociologii a Sigmund Freud. Pojem psychologismu. Předpoklady vzniku psychologismu. Psychologie národů. Le Bon a jeho psychologie davů. Tardův pojem věřejnosti a jeho teorie nápodoby. McDougallův instinktivismus. C. H. Cooley a zrod interakcionismu. Jeho pojmy primární skupiny a zrcadlového já. Sociologická implikace freudismu. Freudova teorie osobnosti. Freudova teorie kultury. Freudova interpretace některých sociálních pojmů (sociální vazby, vůdcovství, sociální kontrola, socializace, atp.). Pochybnosti o veděcké hodnotě Freudova díla. Freudův vliv na další vývoj sociologie. 6. Antipozitivistické proudy v sociologii a humanistická sociologie. Metodologická situace ve společenských vědách na přelomu 19. a 20. století. Teze o zásadní odlišnosti společenských a přírodních věd (Dilthey). Zákaldní ideje tzv. novokantovské vědy (Windelband, Rickert). Hlavní rysy tzv. humanistické sociologie. 7. Tönniesova dichotomická typologie společnosti. Tönniesovo místo v dějinách sociologie. Zdroje jeho myšlení. Koncepce sociologie (vztah psychologismu a sociologismu). Pospolitost a společnost. Smysl této dichotomie. Vnitřní členění sociologie a její metoda. Tönniesův význam a vliv. 8. Georg Simmel a formální sociologie. Pojetí sociologie jako vědy o formách společenskosti. Předmět sociologie a její vztah k jiným společenským vědám. Pojem formy. Simmelovo řešení vztahu psychologismu a sociologismu. Simmelův interakcionismus. Simmelův přínos je konstituování a rozvoji řady odvětvových sociologických disciplín. Simmelův vliv na další vývoj sociologie. 9. Idealistická tradice: Max Weber. Teoretická a metodologická východiska Weberovy sociologie. Pojetí sociální reality. Hodnocení a vztažení k hodnotě. Ideální typ. Pojem porozumění. Pojetí sociálního jednání a jeho typů. Typy panství. Pojem orientace na druhého a pojem očekávání. Pojetí sociální struktury. Sociologie náboženství. Sociologie jako hodnotově neutrální věda. Weberův význam a vliv. 10. Hlavní témata Durkheimovy sociologie. Východiska Durkheimovy sociologie. Pojem sociologismus. Pojetí sociálního faktu. Společnost jako skutečnost sui genesis. Pojem dělby práce. Mechanická a organická solidarita. Sociologie náboženství. Příčiny a typy sebevražd. Vztah jedince a společnosti. Durkheimův vliv na vývoj sociologie. 11. Hlavní témata Paretovy sociologie. Společenské a osobnostní pozadí Paretovy tvorby. Teoretická a metodologická východiska jeho sociologie. Logické a mimologické činnosti. Rezidua a derivace. Pojetí elit a jejich koloběh. Pojem sociálního systému. Paretova ekonomická teorie. Paretův vliv. 12. Dějiny empirické sociologie. Metody, výzkumná agenda a praxe. Počátky empirických sociálních výzkumů a jejich základní motivace. Empirické sociální výzkumy v Anglii (C. Boothh), ve Francii (A. Quételet, Le Play) a v Německu. Jejich význam pro další vývoj sociologie. Počátky empirických výzkumů v USA.
Literatura
    povinná literatura
  • Durkheim, É. (2004). Společenská dělba práce. Brno: CDK. (Povinně: kniha I, kapitola I, str. 49–66).
  • Weber, M. (1998). Metodologie, sociologie a politika. Praha: Oikoymenh. (Povinně: Protestant-ská etika a duch kapitalismu, str. 185–226. Věda jako povolání, str. 109–134).
  • Simmel, G. (2006). Peníze v moderní kultuře a jiné eseje. Praha: Slon.
  • Keller, J. (2005). Dějiny klasické sociologie. Praha: SLON.
    doporučená literatura
  • Durkheim É. (1998). Sociologie a filosofie. Praha: SLON. (Povinně: kapitola II, str. 49–77).
  • Veblen, T. (1999). Teorie zahálčivé třídy. Praha. Slon.
  • Petrusek a kol. (2011). Dějiny sociologie. Praha: Grada.
  • Martucelli, D. (2008). Sociologie modernity. Brno: CDK.
Výukové metody
Přednášky a semináře v denním studiu
Minimálně 75 % docházka
Metody hodnocení
Kurs je ukončen ústní zkouškou. a)Ústní zkouška se skládá ze 2 částí ověřujících. 1) znalost základních pojmů, teorií a děl jednotlivých klasiků. 2) Výklad teorie včetně zasazení do širšího historického a paradigmatického kontextu. Zkoušku mohou skládat jen ti, studenti, kteří absolvovali seminář b)Úspěšné absolvování semináře vyžaduje od studenta 2x prezentovat svůj příspěvek na vybrané téma během semestru (cca 20 min jeden + prostor na diskuzi). Při závěrečném hodnocení (stanovení známky) se přihlíží k aktivitě na seminářích.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Bb2.
Předmět je zařazen také v obdobích zima 2012, zima 2014.