2022
Platba za “státní pojištěnce”: relikt minulosti nebo fiskální nástroj budoucnosti?
MERTL, JanZákladní údaje
Originální název
Platba za “státní pojištěnce”: relikt minulosti nebo fiskální nástroj budoucnosti?
Název česky
Platba za “státní pojištěnce”: relikt minulosti nebo fiskální nástroj budoucnosti?
Název anglicky
Payment for “state insured” persons: relict of the past or fiscal tool of the future?
Autoři
MERTL, Jan
Vydání
Praha, THE 15TH INTERNATIONAL SCIENTIFIC CONFERENCE RELIK 2022 (Reproduction of Human Capital - mutual links and connections), od s. 508-518, 11 s. 2022
Nakladatel
Prague University of Economics and Business
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
50200 5.2 Economics and Business
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
elektronická verze "online"
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Vysoká škola finanční a správní
ISBN
978-80-245-2466-5
Klíčová slova česky
zdravotní pojištění, veřejné finance, státní rozpočet
Klíčová slova anglicky
health insurance, public finance, government budget
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 14. 6. 2023 09:21, Mgr. Tereza Denišová, DiS.
V originále
Nastolením pluralitního systému veřejného zdravotního pojištění na počátku 90. let také vznikla „zbytková“, heterogenní, ale poměrně početná skupina tzv. státních pojištěnců, za které platí pojistné stát, ale z pohledu veřejných financí to je prostý převod ze státního rozpočtu do zdravotnictví, kde se uplatňuje tzv. 100% přerozdělování pojistného. Od roku 2020 tato částka zažívá značné turbulence a zároveň v letošním roce (2022) vznikl nový mechanismus automatické indexace, jehož fungování v praxi teprve bude vyhodnoceno. V návrhu této skupiny však přetrvávají systémové problémy, včetně překrývání různých kategorií pojištěnců a nastavení úrovní plateb jako takových. Očekávaný demografický vývoj povede k dočasnému zvýšení podílu této skupiny na veřejném zdravotním pojištění. To způsobí jak značné fiskální nároky, tak může ovlivnit i uvažování o designu této skupiny a kritériích pro ni zvolených. Tento příspěvek se zabývá hodnocením dosavadního vývoje, jeho klasifikací z hlediska teorie veřejných financí a možnostmi zlepšení do budoucna.
Anglicky
The establishing of a pluralistic public health insurance system in the early 1990s also created a "residual", heterogeneous but relatively large group of so-called state insured persons, for whom the state pays premiums, but from the point of view of public finances this is a simple transfer from the government budget to the health system where the so-called 100% redistribution of premiums is applied. Since 2020, this amount has experienced considerable turbulence, and at the same time this year (2022) a new automatic indexation mechanism has been created, the operation of which is yet to be evaluated in practice. However, systemic problems remain in the design of this group, including the overlapping of the different categories of insured and the setting of payment levels as such. Expected demographic developments will lead to a temporary increase in the share of this group in public health insurance. This will cause both significant fiscal demands and may also influence thinking about the design of this group and the criteria chosen for it. This paper will review the assessment of the development so far, its classification in terms of public finance theory and the possibilities for improvement in the future.