D 2022

Platba za “státní pojištěnce”: relikt minulosti nebo fiskální nástroj budoucnosti?

MERTL, Jan

Základní údaje

Originální název

Platba za “státní pojištěnce”: relikt minulosti nebo fiskální nástroj budoucnosti?

Název česky

Platba za “státní pojištěnce”: relikt minulosti nebo fiskální nástroj budoucnosti?

Název anglicky

Payment for “state insured” persons: relict of the past or fiscal tool of the future?

Autoři

MERTL, Jan

Vydání

Praha, THE 15TH INTERNATIONAL SCIENTIFIC CONFERENCE RELIK 2022 (Reproduction of Human Capital - mutual links and connections), od s. 508-518, 11 s. 2022

Nakladatel

Prague University of Economics and Business

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

50200 5.2 Economics and Business

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

elektronická verze "online"

Označené pro přenos do RIV

Ne

Organizační jednotka

Vysoká škola finanční a správní

ISBN

978-80-245-2466-5

Klíčová slova česky

zdravotní pojištění, veřejné finance, státní rozpočet

Klíčová slova anglicky

health insurance, public finance, government budget

Štítky

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 14. 6. 2023 09:21, Mgr. Tereza Denišová, DiS.

Anotace

V originále

Nastolením pluralitního systému veřejného zdravotního pojištění na počátku 90. let také vznikla „zbytková“, heterogenní, ale poměrně početná skupina tzv. státních pojištěnců, za které platí pojistné stát, ale z pohledu veřejných financí to je prostý převod ze státního rozpočtu do zdravotnictví, kde se uplatňuje tzv. 100% přerozdělování pojistného. Od roku 2020 tato částka zažívá značné turbulence a zároveň v letošním roce (2022) vznikl nový mechanismus automatické indexace, jehož fungování v praxi teprve bude vyhodnoceno. V návrhu této skupiny však přetrvávají systémové problémy, včetně překrývání různých kategorií pojištěnců a nastavení úrovní plateb jako takových. Očekávaný demografický vývoj povede k dočasnému zvýšení podílu této skupiny na veřejném zdravotním pojištění. To způsobí jak značné fiskální nároky, tak může ovlivnit i uvažování o designu této skupiny a kritériích pro ni zvolených. Tento příspěvek se zabývá hodnocením dosavadního vývoje, jeho klasifikací z hlediska teorie veřejných financí a možnostmi zlepšení do budoucna.

Anglicky

The establishing of a pluralistic public health insurance system in the early 1990s also created a "residual", heterogeneous but relatively large group of so-called state insured persons, for whom the state pays premiums, but from the point of view of public finances this is a simple transfer from the government budget to the health system where the so-called 100% redistribution of premiums is applied. Since 2020, this amount has experienced considerable turbulence, and at the same time this year (2022) a new automatic indexation mechanism has been created, the operation of which is yet to be evaluated in practice. However, systemic problems remain in the design of this group, including the overlapping of the different categories of insured and the setting of payment levels as such. Expected demographic developments will lead to a temporary increase in the share of this group in public health insurance. This will cause both significant fiscal demands and may also influence thinking about the design of this group and the criteria chosen for it. This paper will review the assessment of the development so far, its classification in terms of public finance theory and the possibilities for improvement in the future.

Přiložené soubory