2023
Covid-19 as a Black Swan. University Education Adaptation to Online Learning in The Second Wave of the Coronavirus Pandemic from the Perspective of Students and Academics
ROUBAL, OndřejZákladní údaje
Originální název
Covid-19 as a Black Swan. University Education Adaptation to Online Learning in The Second Wave of the Coronavirus Pandemic from the Perspective of Students and Academics
Název česky
Covid-19 jako černá labuť. Adaptace vysokoškolského vzdělávání na online výuku v druhé vlně koronavirové pandemie z pohledu studentů a akademických pracovníků
Autoři
Vydání
Media Literacy and Academic Research, Trnava, FMK UCM, 2023, 2585-9188
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50400 5.4 Sociology
Stát vydavatele
Slovensko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/04274644:_____/23:#0001003
Organizační jednotka
Vysoká škola finanční a správní
UT WoS
Klíčová slova česky
COVID-19, univerzita, vzdělávání, online výuka, ambivalence, studenti, akademici, dotazníkové šetření
Klíčová slova anglicky
Academics; Ambivalence; COVID-19; Education; Online Learning; Questionnaire Survey; Students; University
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 15. 2. 2024 08:26, Bc. Jan Peterec
V originále
In 2020 and 2021, modern society faced a historically unprecedented situation in the field of education. Education systems worldwide underwent a massive transformation from conventional forms of face-to-face learning to distance learning alternatives. This forced transformation of teaching, triggered by the global COVID-19 pandemic, has been a major test of resilience and adaptability for universities and other academic institutions. This emergency situation, and the way it was handled, was the subject of empirical study by the University of Finance and Administration in the form of a questionnaire-based survey focused concurrently on students and academics during the 2020/2021 academic year, during what has been referred to as the second wave of the coronavirus pandemic. We observed the attitudes of students and academics, then broke these down to greater levels of detail through mutual confrontation in the areas of evaluating the quality of online education, the decreasing or increasing levels of interest in courses, the level of communication skills of educators, or their availability during online office hours. We also explored the key question of the role and significance of the absence of physical interactions that characterizes distance learning. The empirical data point to ambivalence in the perceptions of online learning in both populations studied. While, on the one hand, there are clear collective expressions of confidence in the communication skills of educators, partly in the overall quality of the online instruction they provide and partly in their willingness to continue to enhance it in subsequent semesters, on the other hand, the expectations of students were not fully met in certain subjects, which was marked by a palpable decline in interest. One criterion that was critical for the emotional acceptance of online learning is the absence of physical interaction and presence in the school environment. It would therefore appear that the ideal model for future education is a combination of full-time and distance learning that would combine their respective benefits, while eliminating their perceived shortcomings.
Česky
V letech 2020 a 2021 dochází k historicky bezprecedentní situaci moderní společnosti v oblasti vzdělávání. Vzdělávací systémy prošly v globálním rozsahu masivní transformací z konvenčních forem kontaktní výuky k alternativě distančního vzdělávání. Tato vynucená konverze výuky vyvolaná globální pandemií onemocnění COVID-19 znamenala zásadní zkoušku resilience a adaptability nejen univerzit. Právě tato mimořádná situace a její zvládnutí byla empiricky sledována na Vysoké škole finanční a správní pomocí dotazníkového šetření zaměřeného současně na populaci studentů a akademiků v období akademického roku 2020/2021 v průběhu tzv. druhé vlny koronavirové pandemie. Sledovali jsme postoje studentů a akademiků a ty pak podrobily vzájemné konfrontaci v oblastech hodnocení kvality online vzdělávání, klesající či rostoucí míry zájmu o předměty, úrovně komunikačních schopností pedagogů nebo jejich dostupnosti v době online konzultačních hodin. Zkoumali jsme i klíčovou otázku role a významu absence fyzických interakcí v průběhu distanční výuky. Empirická data poukazují k ambivalentní podstatě vnímání online výuky v obou sledovaných populacích. Zatímco jsou na straně jedné evidentní společné projevy důvěry v komunikační schopnosti pedagogů, částečně i celkové kvalitě online výuku nebo ochotě jejího dalšího posilování v dalších semestrech, na straně druhé zde nejsou zcela naplněna očekávání studentů u některých předmětů, u nichž je pociťován pokles zájmu. Kritickým kritériem emociálního přijetí online výuky je pak absence vzájemných fyzických interakcí a prezenční přítomnost ve škole. Vhodným modelem dalšího vzdělávání se pak jeví kombinace prezenční a distanční výuky, společně propojující její benefity a naopak eliminující pociťované nedostatky.