2026
Budoucnost obnovitelných zdrojů energie v Česku, strategické predikce do roku 2040
KLEIN, Vít a Naděžda PETRŮZákladní údaje
Originální název
Budoucnost obnovitelných zdrojů energie v Česku, strategické predikce do roku 2040
Název česky
Budoucnost obnovitelných zdrojů energie v Česku, strategické predikce do roku 2040
Název anglicky
The Future of Renewable Energy Sources in the Czech Republic: Strategic Forecasts to 2040
Autoři
KLEIN, Vít a Naděžda PETRŮ
Vydání
1. vyd. Plzeň, Ekologické trendy a prognózy, od s. 49-88, 39 s. 2026
Nakladatel
Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o.
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
50200 5.2 Economics and Business
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Vysoká škola finanční a správní
ISBN
978-80-7380-557-9
Klíčová slova česky
obnovitelné zdroje energie, energetická transformace, energetická politika, scénářové modelování, komunitní energetika, energetická bezpečnost, klimatická neutralita, udržitelnost, akumulace energie, Česká republika.
Klíčová slova anglicky
renewable energy sources, energy transition, energy policy, scenario modelling, community energy, energy security, climate neutrality, sustainability, energy storage, Czech Republic.
Štítky
Příznaky
Recenzováno
Změněno: 21. 5. 2026 07:11, Mgr. Tereza Denišová, DiS.
V originále
Studie zasazuje českou energetickou transformaci do evropského a globálního rámce, zejména politik European Green Deal, RED III a REPowerEU, a upozorňuje na aktuální domácí výchozí stav s podílem obnovitelných zdrojů energie ve výši 18,6 % hrubé konečné spotřeby v roce 2023, stejně jako na limity dané infrastrukturou, složitým povolovacím procesem a politickou nejistotou. Text si klade za cíl načrtnout scénáře rozvoje obnovitelných zdrojů energie v České republice do roku 2040 a identifikovat klíčové pákové body, jako jsou politické kroky, modernizace sítí, investice a společenské přijetí, které budou určující pro strategická rozhodnutí veřejného i soukromého sektoru. Autoři využívají kombinaci kvalitativní prognostiky, expertní syntézy a scénářového modelování s prvky DMDU a doplňují je případovými narativy zaměřenými na obce, firmy a domácnosti. Výsledkem jsou tři konzistentní scénáře, které ukazují rozpětí možného vývoje podílu obnovitelných zdrojů a výroby elektřiny v roce 2040: scénář stabilní akcelerace, scénář postupné adaptace a scénář struktury setrvačnosti. Scénáře poskytují podklad pro rozhodování státu, samospráv i investorů, zároveň naznačují dopady na zaměstnanost, regionální nerovnosti a energetickou chudobu a napomáhají zacílit politiky spravedlivé transformace. Za klíčové priority autoři považují modernizaci a digitalizaci energetických sítí, rozvoj akumulace a agregace flexibility, zrychlení a zprůhlednění povolovacích procesů, stabilní a předvídatelné financování, posílení komunitní energetiky prostřednictvím legislativních změn a systematické monitorování plnění cílů. Hodnota textu spočívá v propojení makro-scénářů s konkrétními případovými vizemi a v integrovaném pohledu na technické, ekonomické a sociálně-institucionální faktory české energetické transformace.
Anglicky
The study situates the Czech energy transition within the European and global framework, particularly the European Green Deal, RED III, and REPowerEU policies, and highlights the current domestic baseline with a 18.6% share of renewable energy sources in gross final consumption in 2023, as well as limitations arising from infrastructure, complex permitting procedures, and political uncertainty. The paper aims to outline scenarios for the development of renewable energy in the Czech Republic by 2040 and to identify key leverage points—such as political measures, grid modernization, investment, and social acceptance—that will shape strategic decisions of both the public and private sectors. The authors employ a combination of qualitative foresight, expert synthesis, and scenario modelling with elements of DMDU, complemented by case-based narratives focusing on municipalities, companies, and households. The result is three consistent scenarios that illustrate the range of possible developments in the share of renewables and electricity production by 2040: the stable acceleration scenario, the gradual adaptation scenario, and the inertia structure scenario. These scenarios provide a basis for decision-making by the state, municipalities, and investors, while also indicating impacts on employment, regional inequalities, and energy poverty, thereby supporting the targeting of just transition policies. The authors emphasize as key priorities the modernization and digitalization of energy grids, the development of storage and aggregation of flexibility, acceleration and streamlining of permitting processes, stable and predictable financing, strengthening of community energy through legislative changes, and systematic monitoring of goal achievement. The value of the paper lies in linking macro-level scenarios with concrete case-based visions and in offering an integrated perspective on the technical, economic, and socio-institutional factors of the Czech energy transition.