2026
Algorithmic Sacredness and Algorithmic Pluralism: Content Moderation and the Symbolic Dispossession of Contemporary European Paganism
MAIELLO, Giuseppe a Ondřej ROUBALZákladní údaje
Originální název
Algorithmic Sacredness and Algorithmic Pluralism: Content Moderation and the Symbolic Dispossession of Contemporary European Paganism
Název česky
Algoritmická sakralita a algoritmický pluralismus: moderování obsahu a symbolická expropriace současného evropského paganismu.
Autoři
Vydání
Societies, Basel, MDPI, 2026, 2075-4698
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50802 Media and socio-cultural communication
Stát vydavatele
Švýcarsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Impakt faktor
Impact factor: 1.600 v roce 2024
Označené pro přenos do RIV
Ne
Organizační jednotka
Vysoká škola finanční a správní
UT WoS
EID Scopus
Klíčová slova česky
současné pohanství; rodnověří; platformní kapitalismus; datový kolonialismus; moderování obsahu; digitální religiozita; epistemická exkluze; metakapital; algoritmická sakralita; algoritmický pluralismus
Klíčová slova anglicky
contemporary paganism; Rodnoverie; platform capitalism; data colonialism; content moderation; digital religion; epistemic exclusion; meta-capital; algorithmic sacredness; algorithmic pluralism
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 14. 9. 2026 08:03, Bc. Jan Peterec
V originále
This paper examines mainstream platform moderation as it encounters contemporary pagan religious practice in Europe and reads what it finds as a symptom of a wider condition: the algorithm functions less as a neutral tool than as a productive instrument of an extractive political economy whose characteristic operation is the appropriation, classification, and revenue-conditioned filtering of human expression. Minority religious traditions are structurally exposed within it: too small to constitute an accommodated market, too polysemic for classifiers trained on majority devotional and Anglo-American extremism corpora, and too fragmented to extract policy concessions. Empirically, the paper draws on netnography of pagan online communities across Europe, informal conversations with 97 practitioners across nine European jurisdictions, and a corpus of 247 takedown notices and appeal exchanges (2019–2025). Three recurrent rationale-clusters—devotional content classified as occult, as extremism-adjacent, and as unsafe activity—are read as predictable outputs of the system’s cost structure rather than as ordinary classifier errors. Two concepts are proposed. Algorithmic sacredness names the transfer of gate-keeping functions previously held by ecclesiastical, state, and editorial actors, routed through Bourdieu’s meta-capital as extended to platforms. Algorithmic pluralism names a programmatic direction toward infrastructures whose governance is not capital’s.
Česky
Tato studie zkoumá způsoby, jimiž se mainstreamové platformní moderování setkává se současnou evropskou pohanskou náboženskou praxí, a interpretuje tyto interakce jako symptom širšího strukturálního stavu: algoritmus zde nefunguje jako neutrální nástroj, nýbrž jako produktivní instrument extraktivní politické ekonomie, jejímž charakteristickým mechanismem je apropriace, klasifikace a příjmově podmíněná filtrace lidské expresivity. Menšinové náboženské tradice jsou v tomto prostředí strukturálně exponované: jsou příliš malé na to, aby tvořily tržní segment, který by platformy aktivně akomodovaly; příliš polysémní pro klasifikátory trénované na většinových devotionalitách a anglo‐amerických extremismových korpusech; a příliš fragmentované na to, aby dokázaly vymoci politické ústupky. Empirická část studie vychází z netnografie pohanských online komunit napříč Evropou, z neformálních rozhovorů s 97 praktikujícími v devíti evropských jurisdikcích a z korpusu 247 oznámení o odstranění obsahu a následných odvolacích výměn (2019–2025). Tři opakující se klasifikační okruhy — devotionalita kategorizovaná jako okultismus, jako extremismu blízký obsah a jako nebezpečná aktivita — jsou interpretovány nikoli jako běžné chyby klasifikátorů, ale jako předvídatelné výstupy nákladové struktury daného systému. Studie navrhuje dva koncepty. Algoritmická sakralita označuje přesun gatekeepingových funkcí, které dříve vykonávaly církevní, státní a redakční autority, a jejich přesměrování skrze Bourdieuův metakapital, rozšířený na platformní infrastruktury. Algoritmický pluralismus pak označuje programový směr k takovým infrastrukturním uspořádáním, jejichž governance není určována kapitálem.