B 2017

Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem

VALENČÍK, Radim, Michal BLAHOUT, Jan ČERVENKA, Jan MERTL, Petr WAWROSZ et. al.

Základní údaje

Originální název

Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem

Název česky

Ekonomický základ odvětví produktivních služeb a zahájení komplexních reforem

Název anglicky

The economic base of the service sector and launch comprehensive reforms

Autoři

VALENČÍK, Radim (203 Česká republika, garant, domácí), Michal BLAHOUT (203 Česká republika, domácí), Jan ČERVENKA (203 Česká republika, domácí), Jan MERTL (203 Česká republika, domácí), Petr WAWROSZ (203 Česká republika, domácí), Jiří MIHOLA (203 Česká republika, domácí), František ZICH (203 Česká republika, domácí) a Tomáš KOSIČKA (203 Česká republika, domácí)

Vydání

1. vyd. Praha, 100 s. SCIENCEpress, 2017

Nakladatel

Vysoká škola finanční a správní

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Odborná kniha

Obor

50200 5.2 Economics and Business

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Kód RIV

RIV/04274644:_____/17:#0000202

Organizační jednotka

Vysoká škola finanční a správní

ISBN

978-80-7408-150-7

Klíčová slova česky

lidský kapitál; průmysl 4.0; produktivní služby; reformy

Klíčová slova anglicky

human capital; industry 4.0; productive services; reforms

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 7. 3. 2018 11:17, Bc. Jan Peterec

Anotace

V originále

Monografie navazuje na dvě předcházející komplexní analýzy problémů naší současné společnosti v globálním kontextu z hlediska identifikování příčin těchto problémů a způsobu jejich řešení, konkrétně na monografii „Perspektivy a financování odvětví produktivních služeb“ (2014) a „Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo ekonomika produktivních služeb?“ (2025). Podobně jako předcházející monografie vychází z vymezení přelomového charakteru současné doby jako přechodu k nové ekonomice, jejímž těžištěm je odvětví produktivních služeb (tj. služeb přispívajících k nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu). Uplatňuje komplexní přístup jak ve smyslu podchycení souvislosti mezi reformami, které jsou nezbytné k vytvoření ekonomického základu a nastartování vzestupu odvětví produktivních služeb, tak i ve smyslu teoretického zmapování všech podstatných mezičlánků, které jsou nezbytné k efektivnímu propojení teorie a praxe (tj. odpovídá nejen na otázku, „jak by to mělo být“, ale i na otázku, „jak prosadit to, co je teorií zdůvodněno jako správné a potřebné do praxe“). Oproti koncepci 4. průmyslové revoluce, resp. Průmyslu 4.0 zdůrazňuje, že nejde jen o technickou či technologickou změnu, ale o přesun těžiště z ekonomiky založené na výrobě strojů a konzumaci jejich výrobků k ekonomice založené na produkci lidí, na produkci, uchování a plném využití lidských schopností. Jde o přechod k ekonomice, která v oblasti produkce lidských schopností umožňuje absorbovat libovolný počet obyvatel a poskytnout jim plné uplatnění při rozvíjení inovačního potenciálu země. V tomto smyslu navazujeme též na „Civilizaci na rozcestí“ (1966) Radovana Richty a jeho týmu, která vyšla právě padesát let před zpracování této monografie. Ukazuje, že komplexní reformy lze zahájit postupným, plynulým a dobrovolným přechodem k plně zásluhovému a plně uzavřenému systému penzijního pojištění formou zavedení a rozšiřování postgraduální nadstavby současného průběžného systému penzijního pojištění. Model, který je v monografii prezentován, ukazuje, prostředky které člověk získá prodloužením horizontu svého produktivního (výdělečného) uplatnění mu umožňují postupně rozvolňovat své výdělečné aktivity (na základě jím zvolené kombinace částečné výplaty penze a příjmu z výdělečné činnost), současně s tím si zajistit prostředky pro nadstandardní zdravotní, lázeňskou péči apod. Vytváří se tak ekonomický základ pro odstartování vzestupu odvětví produktivních služeb (těch odvětví, které přispívají k nabývání, uchování a uplatnění lidských schopností) s využitím tržního (nikoli neefektivního přídělového) financování. Prodloužení zenitu i horizontu produktivního uplatnění těch lidí, kteří přispívají k tvorbě inovačního potenciálu společnosti, neomezuje zaměstnanost mladších generací, ale právě naopak, podstatným způsobem přispívá k tvorbě kvalifikovaných výdělečných pozic.