V originále
The study discusses central bank’s and government’s behaviour in a small open economy with a strong autonomous monetary policy and fiscal policy restricted by fiscal policy rule. Composed model thus fully corresponds to the Czech reality, where the Czech National Bank’s independency is evaluated as a very strong one, its monetary-policy regime is inflation targeting and Czech public finance, or the General Government Sector’s finance (according to the system of national accounts ESA 95), must follow fiscal policy rules of the Stability and Growth Pact. It simply claims deficits not to exceed the 3% level of GDP and public debt should remain below the 60% of GDP limit. Because the Czech economy is not confronted with the “excessive debt” problem and it seems it won’t be for a few years, the analysis focuses an attention especially on deficit limit criteria. The last part of the study is denoted to the common monetary policy and individual fiscal policy problematic, again from the small open economy point of view. The study could contribute to solution of the question, what fiscal policy should be practiced before and after the Economic and Monetary Union entrance.
Česky
Studie se zabývá chováním centrální banky a vlády v malé otevřené ekonomice s výrazně autonomní měnovou politikou a fiskální politikou omezenou fiskálním pravidlem. Sestavený model tak plně koresponduje s českou realitou, kdy nezávislost České národní banky je hodnocena jako poměrně vysoká, jejím měnově-politickým režimem je cílování inflace, a české veřejné rozpočty, respektive finance sektoru vládních institucí, v terminologii systému národních účtů, podléhají fiskálním pravidlům Paktu stability a růstu, jenž ve zjednodušené formě požaduje vyvarovat se nadměrným deficitům stanoveným na úrovni 3 % HDP a nepřekročit hodnotu dluhové kvóty ve výši 60 %. Protože česká soustava veřejných financí není v současné době konfrontována problémem překročení referenční hodnoty podílu dluhu na HDP a zřejmě několik let nebude, soustřeďuje se analýza zejména na kritérium deficitní. Poslední část je věnována problematice interakce společné měnové politiky Hospodářské a měnové unie a individuální politiky fiskální, opět z pohledu malé ekonomiky. Výstup studie může přispět k řešení otázky, jakou fiskální politiku provádět před a po vstupu do Hospodářské a měnové unie, ve které Evropská centrální banka plní pro všechny členské státy shodnou měnově-politickou úlohu.