V originále
Tato monografie vznikla z potřeby shrnout poznatky z více než třicetiletého výzkumu, který byl koncentrován zejména do posledních pěti let. Téma měření kvality ekonomického vývoje z pohledu vlivu extenzivních a intenzivních faktorů vždy bylo jedním z ústředních ekonomických témat, které je v současné době ještě posíleno potřebami znalostní ekonomiky. Skutečný rozsah problému se však ukázal až po té, co se podařilo vyvinout natolik univerzální nástroje řešení tohoto problému, které jsou použitelné na všech hierarchických úrovních ekonomiky i mimo ní. Četné aplikace dynamických parametrů intenzity a extenzity ukázaly, že jsou dobře použitelné nejen v mnoha druzích ekonomických analýzách, nýbrž také prakticky ve všech vědních oborech. Je to všude tam, kde lze nějaký systém charakterizovat vývojem jeho vstupů a výstupů a kde má nějakou rozumnou interpretaci také podíl výstupů a vstupů. Avšak interpretaci ukazatele počtu jednotek výstupů na jednotku vstupu lze najít téměř všude. Na národohospodářské úrovni jsou většinou výstupy ekonomiky měřeny hrubým domácím produktem HDP ve stálých cenách. Souhrnné vstupy jsou často označovány jako souhrnný input faktor, který je váženou geometrickou agregací uvažovaných výrobních faktorů, nejčastěji práce a kapitálu . Vážená geometrická agregace vychází z Cobb-Douglasova vztahu, kde vystupují také váhy alfa. V čtyřech zásadních článcích jsme se podrobně zabývali problematikou stanovení těchto vah a dospěli jsme k závěru, že je výhodné zvolit tuto váhu jednotně pro všechny země a jejich agregace v libovolném roce ve výši alfa = 0,5. Výsledky analýz dlouhodobých časových řad významných ekonomických celků ukázaly validní dobře interpretovatelné závěry. Na podnikové úrovni si je obvykle nutno vybrat vhodného reprezentanta výstupů v podobě celkových příjmů a vstupů jako aditivní vážená agregace, kde jako váhy vystupují ceny. Podílem vstupů a výstupů je efektivnost, která vyjadřuje, kolik peněžních jednotek získáme z jedné jednotky vložených nákladů. Analýza je o to bohatší, že takto definovaná efektivnost určuje též nákladovou rentabilitu nebo výnosovou rentabilitu. Současně můžeme sledovat zisk jako rozdíl celkových příjmů a celkových nákladů. Mimořádně zajímavé použití odvozených dynamických parametrů intenzity a extenzity je při analýze vývoje dosažených tržeb z hlediska vlivu vývoje prodaného množství a vývoje ceny prodávaného produktu. Ukázalo se totiž, že izokvanty obvykle používané poptávkové či nabídkové elasticity jsou totožné s izokvantami námi odvozených dynamických parametrů intenzity a extenzity, které v tomto případě vyjadřují podíl vlivu vývoje cen a podíl vlivu vývoje prodaného množství. Avšak interpretace dynamických parametrů je ve všech způsobech vývoje názorná a jednoznačná, zatímco hodnoty elasticit se pohybují od 0 až do nekonečna a nedovolují rozlišovat, zda se nacházíme na sestupné (poptávkové) nebo vzestupné (nabídkové) křivce. Navíc nám elasticita nedovoluje rozlišovat, zda se nacházíme na horní či dolní větvi příslušné izokvanty. O tom podrobně ve dvou publikačních výstupech. Další přesvědčivé použití dynamických parametrů jsme provedli při prohlubování teorie produkčních funkcí, když jsme se pokusili vysvětlit, jaký je vztah mezi statickou produkční funkcí a většinou nadproporcionální dynamickou produkční funkcí. Dynamické parametry intenzity a extenzity lze použít také při analýzách inovačních cyklů. Slibné jsou i dosavadní výsledky použití dynamických parametrů v přírodních vědách.
In English
This monographic work came about out of the need to summarize the results of research spanning more than thirty years, such research having been concentrated primarily within the last five years. The topic of measuring the quality of economic development in terms of the effect of extensive and intensive factors has always been a central topic of economics, and has recently been boosted even more by the needs of the knowledge economy. However, the actual scope of the issue emerged only after universal tools that can be utilized on all hierarchical levels of the economy, as well as beyond it, were successfully developed for dealing with this issue. The universal utilization potential for dealing with various issues was reflected by, among other things, the extensiveness of publication activity in several dozen publication points, including impact journals in the Czech Republic and abroad, and also at domestic and foreign conferences as well component submissions in certain monographic works. Because it is difficult for both the professional and lay public to monitor such a scope of information, the need came about to concentrate all of the information along with many applications into a single, systematically organized research publication. Numerous applications of dynamic parameters of intensity and extensity have shown that they are easily applicable not only in many kinds of economic analyses on all hierarchical levels of the economy, but also practically in all fields of study – anywhere a certain system can be characterized in terms of the development of its inputs and outputs and where the proportion of inputs to outputs also has a certain reasonable interpretation. However, the interpretation of the indicator of the number of units of outputs per unit of input can be found almost anywhere. On a national economy level, outputs of the economy are usually measured in terms of the gross domestic product – GDP – in constant prices. Total inputs are often designated as a total input factor (TIF), which is a weighted geometric aggregation of considered factors of production, most frequently labor and capital. The weighted geometric aggregation is based upon the Cobb-Douglas relationship, where weights alfa also figure. In four fundamental articles, we focused in detail on the issue of setting such weights, and reached the conclusion that it is favorable to select such a weight uniformly for all countries and their aggregation, in any given year, in the amount alfa = 0.5. The results of the analyses of long-term time series of significant economic units have shown valid, easily interpretable conclusions. On a company level, it is usually necessary to select an appropriate representative of outputs in the form of total income and inputs as additive weighted aggregation, where prices figure as weights. The proportion of inputs to outputs is effectiveness, which expresses how many monetary units we obtain out of one unit of invested costs. The analysis is all the richer in that such defined effectiveness also determines the return on costs (proportion of profit to cost) or revenue returns (proportion of profit to total revenue). At the same time, we can monitor profit as the difference between total revenues and total costs. Especially interesting is the application of derived dynamic parameters of intensity and extensity in the analysis of the development of achieved receipts, in terms of the effect of the development of the quantity sold and the development of the price of the product being sold.