2017
			
	    
	
	
    Krása jako kapitál: Role atraktivity v úspěchu na trhu práce
MATĚJŮ, Petr a Petra ANÝŽOVÁZákladní údaje
Originální název
Krása jako kapitál: Role atraktivity v úspěchu na trhu práce
	Název česky
Krása jako kapitál: Role atraktivity v úspěchu na trhu práce
	Název anglicky
Beauty Capital: The Role of Attractiveness in the Labour Market
		Autoři
MATĚJŮ, Petr (203 Česká republika, domácí) a Petra ANÝŽOVÁ (203 Česká republika, garant, domácí)
			Vydání
 Sociologický časopis/Czech Sociological Review, Praha, Sociologický ústav AV ČR, 2017, 0038-0288
			Další údaje
Jazyk
čeština
		Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
		Obor
50400 5.4 Sociology
		Stát vydavatele
Česká republika
		Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
		Impakt faktor
Impact factor: 0.432
			Kód RIV
RIV/04274644:_____/17:#0000271
		Organizační jednotka
Vysoká škola finanční a správní
			UT WoS
000412034700001
		Klíčová slova česky
atraktivita, lidský kapitál, dovednosti, vzdělání, trh práce, rozdíly mezi pohlavími, strukturní modelování
		Klíčová slova anglicky
attractiveness; human capital; skills; education; labour market outcomes; gender gaps; structural modelling
		Štítky
Příznaky
Recenzováno
		
				
				Změněno: 13. 4. 2018 10:24, Bc. Jan Peterec
				
		V originále
Hlavním cílem této studie je otestovat, jak důležitou roli hraje atraktivita jedince v determinaci příjmů a dalších atributů úspěchu na trhu práce. Soustředíme se především na způsob, jak rozdílně sociální původ, vzdělání, kompetence, sociálně-ekonomický status zaměstnání a atraktivitu transformují v příjem muži a ženy. Výsledky lineární regresní analýzy a strukturního modelování prokazují na datech českého výzkumu Beauty (2015) navazujícího na projekt PIAAC, že atraktivnější lidé (stejného vzdělání, inteligence, věku a sociálního původu) mají větší šanci na zaměstnání s vyšším sociálně-ekonomickým statusem a na vyšší příjem než lidé méně atraktivní. Krása a atraktivita se nejvíce prosazuje ve středním věku, kdy se lidé postupně blíží vrcholům svých kariér. Pokud jde o získání zaměstnání s vyšším sociálně-ekonomickým statusem, kapitalizovat atraktivitu se daří spíše mužům, naopak významný příjmový bonus za nadprůměrnou atraktivitu (a inteligenci) mají spíše ženy než muži. Nakonec naše výsledky prokazují, že atraktivní ženy mají větší šance získat zaměstnání, kde pracují s lidmi, a že právě tato zaměstnání generují vyšší mzdy. Atraktivita jedince tak skutečně funguje jako jistý druh lidského kapitálu, který je volně konvertibilní do podoby ekonomického kapitálu.
				Anglicky
The main objective of the paper is threefold: first, to examine the role of physical attractiveness in the labour market in the broader context of economic and sociological theory; second, to assess gender differences in returns to beauty; and third, to show that the empirical evidence on gender differences in returns to beauty that has to date prevailingly come from North America cannot be applied to Europe without further examination. We use data from the first large-scale sociological survey focusing on physical attractiveness carried out in Europe and in particular from the follow-up to the Czech national survey of adult competencies (PIAAC). First, using structural modelling to identify differences in how men and women transform family background, formal education, competencies, socio-economic status of occupation and physical attractiveness into income, we found strong evidence in support of the hypothesis that, in general, physically more attractive people have better chance of obtaining a higher socio-economic status occupations, and higher incomes than less attractive people, but the causalities are different for men and women. Second, replicating the linear regression models applied to North American data we assessed the differences in returns to beauty between Czech men and women and found that, unlike in North America, in the Czech Republic the income premium for beauty is markedly higher among women than men, while men capitalise on their attractiveness more in the area of occupational status. We conclude that while returns to beauty are culturally universal, gender differences in these returns are culturally specific.