B 2019

Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivních služeb

VALENČÍK, Radim, Petr WAWROSZ, Michal BLAHOUT, Ondřej ROUBAL, Jiří MIHOLA et. al.

Základní údaje

Originální název

Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivních služeb

Název česky

Ekonomie produktivní spotřeby: Teoretický základ analýzy role produktivních služeb

Název anglicky

Economics of Productive Consumption: Theoretical Basis of Role Productive Service Analysis

Autoři

VALENČÍK, Radim (203 Česká republika, garant, domácí), Petr WAWROSZ (203 Česká republika, domácí), Michal BLAHOUT (203 Česká republika, domácí), Ondřej ROUBAL (203 Česká republika, domácí), Jiří MIHOLA (203 Česká republika, domácí), Jan ČERVENKA (203 Česká republika, domácí) a Sůva MICHAL (203 Česká republika)

Vydání

1. vyd. Praha, 100 s. SCIENCEpress, 2019

Nakladatel

Vysoká škola finanční a správní, a. s.

Další údaje

Jazyk

čeština

Typ výsledku

Odborná kniha

Obor

50201 Economic Theory

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

tištěná verze "print"

Odkazy

Kód RIV

RIV/04274644:_____/19:#0000479

Organizační jednotka

Vysoká škola finanční a správní

ISBN

978-80-7408-184-2

Klíčová slova česky

spotřeba, produktivní služby, ekonomická teorie

Klíčová slova anglicky

consumption; productive services; economic theory

Příznaky

Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 9. 4. 2020 09:46, Bc. Jan Peterec

Anotace

V originále

Pokud se chceme vyznat v současné přelomové době, potřebujeme oporu v nové ekonomii. Tu nazýváme ekonomií produktivní spotřeby. Ekonomie produktivní spotřeby je logickým pokračováním hlavního proudu vývoje ekonomické teorie, přesahem základního paradigma, které se vyvinulo v rámci neoklasické ekonomie, teoretickou oporou predikce a analýzy konstituování odvětví produktivních služeb orientovaných na rozvoj a uchování lidského kapitálu jako dominantního ekonomického sektoru. Podobně jako v dřívějších etapách vývoje ekonomické teorie, vzniká ekonomie produktivní spotřeby spojením podnětů z oblasti vývoje teorie (v tomto smyslu hovoříme o logickém pokračování vývoje stávajícího poznání) a současně podnětů z oblasti praxe (v tomto smyslu hovoříme o historické podmíněnosti stávajícího poznání). Hlavní odlišnost ekonomie produktivní spotřeby od neoklasické ekonomie je následující: Dle neoklasické ekonomie se spotřebitel orientuje na maximalizaci svého užitku ve smyslu subjektivního prožitku a spotřeba má efekty jen v podobě subjektivně pociťovaného prožitku, zatímco dle ekonomie produktivní potřeby je spotřeba produktivní v tom smyslu, že přináší výrazné příjmové efekty, mechanismus subjektivně pociťovaného prožitku je pouze rozhodovací, spotřebitel (přesněji ekonomický subjekt) maximalizuje současnou hodnotu svého budoucího příjmu v dlouhodobém časovém horizontu v souladu se svou životní strategií. Pokud se podíváme na různé směry, kterými se dnes ekonomické teorie v návaznosti na svoji neoklasickou bázi ubírá, představuje interpretace preferencí na základě produktivních aspektů spotřeby možné pokračování, které jednotlivé směry obohacuje a ve kterém se jednotlivé směry mohou při vyjádření podstatných otázek propojit. Ekonomie produktivní spotřeby má vlastní teoretický aparát, který v logice rozvoje ekonomických teorií navazuje na aparát neoklasické ekonomie a další teoretické zdroje, umožňuje velmi komplexní vyjádření ekonomické efektivnosti. Důležitým nástrojem je metodika makroekonomické analýzy dat, kterou jsme vyvinuli a která se osvědčila na příkladu ČR. Ukázala, že k určitým posunům ve směru těch forem spotřeby, které mají produktivní efekty, dochází zejména u středně příjmových skupin obyvatelstva, což nasvědčuje spojení produktivní spotřeby s vertikální mobilitou. Současně se ukazuje, že posuny směrem k většímu zastoupení produktivních složek spotřeby brzdí různé formy investování do společenské pozice a nerozvinutost mechanismů finančních trhů, které by otevřely zdroje pro oblasti investování do rozvoje schopností člověka. Prostřednictvím teorie kooperativních a návazně i nekooperativních her lze vyjádřit koncepty komplexů her, které se v oblasti rozhodování o tom, zda hráč zvolí strategii investování do společenské pozice či do rozvoje schopností, hrají. Na základě těchto konceptů lze formulovat parametry konkrétních nekooperativních her, ukázat význam reforem spojených se zdokonalováním finančních trhů, které vytvářejí podmínky pro kontrakty týkající se lidského kapitálu. Teoretická východiska ekonomie produktivní spotřeby rozšiřují možnosti vzájemného obohacování různých společenskovědních disciplín, což se podařilo ilustrovat spojením sociologického a ekonomického pohledu na různá pojetí spotřeby, resp. různé typy spotřeby, které přijali různí spotřebitelé za své.