2021
Public debt amidst low interest rates: the magic pentagon and its significance for economic and social policy
MERTL, JanZákladní údaje
Originální název
Public debt amidst low interest rates: the magic pentagon and its significance for economic and social policy
Název česky
Veřejný dluh v prostředí nízkých úrokových sazeb: magický pětiúhelník a jeho význam pro hospodářskou a sociální politiku
Autoři
MERTL, Jan
Vydání
Veřejná správa a sociální politika, Opava, Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik v Opavě, 2021, 2695-1223
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50200 5.2 Economics and Business
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/04274644:_____/21:#0000876
Organizační jednotka
Vysoká škola finanční a správní
Klíčová slova česky
veřejný dluh; měnová politika; sociální politika; peněžní zásoba; magický čtyřúhelník
Klíčová slova anglicky
public debt; monetary policy; social policy; money stock; magic square
Štítky
Příznaky
Mezinárodní význam, Recenzováno
Změněno: 3. 3. 2023 13:00, Mgr. Jitka Štruncová
V originále
This article focuses on the new reality that has emerged after the financial crisis in 2008, when most European countries increased their public debt level, and the paradigm of relative indebtedness has prevailed in economic policy. Simultaneously, central banks applied the policy of low interest rates both for stimulating the economy, but also to make the new higher levels of public debt sustainable. That was considered as a one-off event and new regulations were enforced so that it will not repeat. Recovery programs have been run so that the European countries will get out of debt traps by increasing GDP and later having mild inflation targets. But new unexpected crisis struck again, this time aggregate supply side shock caused by Covid pandemics, which to some extent negated previous improvements and led to public debt increase again. Thus, we can see that we must deal with new paradigm of public debt, and we can consider whether the classic magic square of economic policy has not expanded to magic pentagon, the fifth element being the level of public debt, as it might be difficult to do monetary policy as it was possible when the indebtedness was seen primarily as absolute phenomenon and being able to repay in the long run. Also, the space for central bank’s interest rate adjustments might be limited when we consider the debt service changes caused by changing the interest rates. The article aims to explain these phenomena and discuss the ways how to deal with them, pointing out the main areas of social policy that can be influenced.
Česky
Tento článek se zaměřuje na novou realitu, která se objevila po finanční krizi v roce 2008, kdy většina evropských zemí zvýšila úroveň veřejného dluhu a v hospodářské politice převládlo paradigma relativního zadlužení. Současně centrální banky uplatňovaly politiku nízkých úrokových sazeb jak pro stimulaci ekonomiky, tak také pro zajištění udržitelnosti nových vyšších úrovní veřejného dluhu. To bylo považováno za jednorázovou událost a byly spuštěny nové regulace s cílem zamezit jejímu opakování, a programy obnovy, aby se evropské země dostaly z dluhových pastí zvýšením HDP a později cílováním mírné inflace. Znovu však udeřila nová nečekaná krize, tentokrát šok na straně agregátní nabídky způsobený pandemií Covid, která do jisté míry negovala předchozí zlepšení a vedla k opětovnému zvýšení veřejného dluhu. Vidíme tedy, že se musíme vypořádat s novým paradigmatem veřejného dluhu, a můžeme zvažovat, zda se klasický magický čtverec hospodářské politiky nerozšířil do magického pětiúhelníku, přičemž pátou proměnnou je úroveň veřejného dluhu, protože by mohlo být obtížné dělat měnovou politiku tak, jak to šlo, když zadluženost byla vnímána především jako absolutní jev a založena na schopnosti dluh v dlouhém období splatit. Prostor pro úpravy úrokových sazeb centrální banky může být také omezený, vezmeme-li v úvahu náklady dluhové služby způsobené změnou úrokových sazeb. Cílem článku je vysvětlit tyto jevy a diskutovat o způsobech, jak se s nimi vypořádat, a poukázat na hlavní oblasti sociální politiky, které mohou být ovlivněny.