V originále
Whenever a film is produced and distributed, a license to use the music and sound recording may be needed. While the film producer usually owns the copyright in the film and underlying works or actors’ performances, responsibility for the clearance of rights in music and sound recordings remains largely on the shoulders of users (broadcasters, cinema operators, VOD platforms). They usually need to get a license through a CMO or directly from the rightsholder. In the case of musical works, the procedures are largely standardized, mainly in offline use. When it comes to licensing the rights for cross-border use online or when phonogram producers and performers are involved, the licensing situation becomes messy which introduces significant uncertainty into the market. Instead of advocating state regulation, the author pleads for the development of cross-border industry standards and procedures, good practices and reciprocal agreements between CMOs to be developed in a collaboration of global organizations representing rightsholders.
Česky
Kdykoli dojde k výrobě a distribuci filmu, je zapotřebí licence k užití hudby a jejího záznamy. Zatímco filmový producent obvykle drží autorská práva k filmu a do něj zařazených děl a uměleckých výkonů herců, odpovědnost za vypořádání práv k hudbě a jejímu záznamu leží převážně na bedrech uživatelů (vysílatelů, provozovatelů kin, VOD platforem). Potřebují obvykle získat licenci prostřednictvím organizace kolektivní správy či přímo od nositele práv. V případě hudebních děl jsou licenční procesy převážně standardizovány, hlavně v užití offline. Pokud dojde na licencování přeshraničního užití nebo když je zapojen výrobce zvukového záznamy, licenční situace se stává nepřehlednou, což na trh přináší podstatnou nejistotu. Místo obhajoby státní regulace se autor přimlouvám za rozvoj přeshraničních průmyslových standardů a procesů, zavádění osvědčených postupů a posilování reciproční spolupráce mezi OKS ve spolupráci s globálními asociacemi zastupujícími nositele práv.