Přehled o publikaci

Navzdory ekonomickému významu rizika klimatické transformace se expozice podniků vůči uhlíku na úrovni jednotlivých firem často neprojevuje jako robustně oceňovaný faktor, pokud jsou opatření ESG a udržitelnostní šoky slučovány. Tato studie zkoumá, zda je uhlíková expozice podmíněně oceňována ve výnosech evropských akcií na základě silně vyváženého čtvrtletního panelu 238 firem z univerza MSCI Europe ESG Leaders (2018–2024). Celkové emise skleníkových plynů slouží jako proxy pro uhlíkovou expozici; jsou převedeny na vnitro-roční percentily a standardizovány podle sektoru a roku. Regresní modely kontrolují skóre ESG a kontroverze a zahrnují fixní efekty firem a čtvrtletí se směrodatnými chybami robustními vůči závislosti, klastrovanými na úrovni firem. Lineární koeficient uhlíku je malý a statisticky nerozlišitelný od nuly, což naznačuje absenci stabilní rizikové prémie ve výnosech vyplývající ze změn uhlíkové expozice uvnitř firem. Testy funkční formy zamítají linearitu: kvadratické a kvintilové specifikace odhalují zakřivení a nemonotónní vzorec, přičemž rozdíly ve výnosech jsou koncentrovány ve střední části uhlíkového rozdělení. Podmínění makrofinančním stresem, měřeným kompozitním indikátorem systémového stresu ECB, přináší omezené důkazy o jednotné uhlíkové penalizaci. Stavy vysoké kontroverze jsou však spojeny s nižšími výnosy, zatímco skóre ESG vykazují negativní vztah při použití robustní inference. Celkově se oceňování uhlíkového rizika jeví jako nelineární a závislé na stavu, zatímco riziko kontroverzí představuje nejrobustnější udržitelnostní prediktor výnosů.